reklama
 
 

Němci se přou s Uruguayí o vrak nacistické bitevní lodi

22. 3. 2010 16:36
Admiral Graf Spee zůstal u uruguayských břehů po první velké bitvě druhé světové války

Montevideo - Bitva o ústí řeky Río de la Plata byla první velkou námořní bitvou druhé světové války. Na jedné straně stála německá kapesní bitevní loď Admiral Graaf Spee, na druhé britský těžký křižník HMS Exeter a dva lehké křižníky: HMS Achilles a HMS Ajax.

Proběhla 13. prosince 1939 v estuáru druhé největší jihoamerické řeky, nedaleko uruguayského Montevidea a argentinského Buenos Aires. Lépe vybavená německá loď britské křižníky porazila, byla však rovněž poškozena a uchýlila se do montevidejského přístavu, kde chtěl kapitán Hans Langsdorff provést opravy.

To se však ukázalo jako taktická chyba. Uruguay byla oficiálně neutrální zemí, ve skutečnosti však měla blíže k Británii a německá loď musela přístav opustit do 72 hodin.

Langsdorff ale neměl dostatek paliva na to, aby se vrátil do Německa nebo do některé ze spřátelených zemí. Uvěřil také nepravdivé britské propagandě o velkém počtu vojenských lodí, které se měly nacházet v okolí.

Kapitán tak vyplul za hranici uruguayských vod a místo toho, aby se pokoušel uniknout, vyhodil trup lodi výbušninami do povětří a nechal vrak uprostřed řeky. Po Hitlerově kritice se o tři dny později v Buenos Aires zastřelil.

Komu patří vrak?

O tom, zda jednal z hlediska vojenské strategie správně, či nikoli, vedou dodnes historikové spory. A neshody vyvolává i sama potopená loď, o kterou se už dlouhou dobu zajímá uruguayský podnikatel Alfredo Etchegaray.

Uruguayský byznysmen už nechal vyzvednout sedmadvacetitunový lodní telemetr (dálkoměr), kotvu a ze zádi vraku i téměř třímetrovou říšskou orlici. Etchegaray utratil za posledních 25 let zkoumáním vraků v ústí řeky 2,5 milionu dolarů a rád by pokračoval i v práci na Admiral Graf Spee.

Proti se však postavila německá vláda a uruguayský prezident vydal loni dekret, jímž podmořské práce zastavil. Berlín Montevideu vzkázal, že vrak považuje za německý majetek.

Podnikatel však kontruje listinami dosvědčujícími, že roku 1940 tehdejší německý velvyslanec loď prodal Uruguayci jménem Julio Vega Helguera za 14 tisíc liber. Helguera ale měl být pouze nastrčeným prostředníkem britské vlády, kterou zajímaly německé technologie. Britové tak například vyzvedli část radaru, který zůstal výbuchem nepoškozen.

Pozor na neonacisty

Uruguay roku 1973 vydala dekret, kterým prohlásila veškeré vraky v ústí řeky za své vlastnictví, současná demokratická vláda si však nechce Německo popudit.

"Máme zájem o konstruktivní dohodu," prohlásil německý ministr zahraničí Guido Westerwelle během návštěvy Uruguaye před dvěma týdny s tím, že Berlín chce především zabránit tomu, aby byly "symboly nacistického režimu předmětem komercializace".

Naproti tomu je prý Německo ochotno podpořit jejich uchování v "historickém kontextu, například v muzeu".

Etchegaray se totiž dříve netajil tím, že je ochoten prodávat vyzvednuté věci ve veřejné dražbě. Němci se tak bojí, že by je mohli skoupit neonacisté.

To však podle podnikatele nehrozí.

Liché obavy?

"Vždy jsme navrhovali, aby šlo o vážný historický a kulturní kontext," řekl Etchegaray agentuře AFP. "Během posledních čtyř let jsem navrhoval muzeum... nebo aukci, kde by byli zájemci předem prověření."

Muž, jehož podmořské práce dokumentuje i tým amerického režiséra a vrakového nadšence Jamese Camerona, považuje německý nátlak za "hrubé zasahování cizího státu" do věci týkající se uruguayské suverenity.

Etchegaray údajně získal právo na vyzvednutí vraku roku 1985 po konzultacích s dvěma německými vládami. Pokud mu Montevideo další práce nedovolí, hodlá se obrátit na soud.

autor: Roman Gazdík | 22. 3. 2010 16:36

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama