Němci se přou s Uruguayí o vrak nacistické bitevní lodi

Roman Gazdík
22. 3. 2010 16:36
Admiral Graf Spee zůstal u uruguayských břehů po první velké bitvě druhé světové války
Admiral Graf Spee roku 1940. Zpočátku vyčnívala značná část lodi nad hladinu, pak se však začal vrak zabořovat do bahnitého dna a dnes je nad ní pouze špička stožáru.
Admiral Graf Spee roku 1940. Zpočátku vyčnívala značná část lodi nad hladinu, pak se však začal vrak zabořovat do bahnitého dna a dnes je nad ní pouze špička stožáru. | Foto: US NAVY

Montevideo - Bitva o ústí řeky Río de la Plata byla první velkou námořní bitvou druhé světové války. Na jedné straně stála německá kapesní bitevní loď Admiral Graaf Spee, na druhé britský těžký křižník HMS Exeter a dva lehké křižníky: HMS Achilles a HMS Ajax.

Proběhla 13. prosince 1939 v estuáru druhé největší jihoamerické řeky, nedaleko uruguayského Montevidea a argentinského Buenos Aires. Lépe vybavená německá loď britské křižníky porazila, byla však rovněž poškozena a uchýlila se do montevidejského přístavu, kde chtěl kapitán Hans Langsdorff provést opravy.

To se však ukázalo jako taktická chyba. Uruguay byla oficiálně neutrální zemí, ve skutečnosti však měla blíže k Británii a německá loď musela přístav opustit do 72 hodin.

Langsdorff ale neměl dostatek paliva na to, aby se vrátil do Německa nebo do některé ze spřátelených zemí. Uvěřil také nepravdivé britské propagandě o velkém počtu vojenských lodí, které se měly nacházet v okolí.

Kapitán tak vyplul za hranici uruguayských vod a místo toho, aby se pokoušel uniknout, vyhodil trup lodi výbušninami do povětří a nechal vrak uprostřed řeky. Po Hitlerově kritice se o tři dny později v Buenos Aires zastřelil.

Komu patří vrak?

O tom, zda jednal z hlediska vojenské strategie správně, či nikoli, vedou dodnes historikové spory. A neshody vyvolává i sama potopená loď, o kterou se už dlouhou dobu zajímá uruguayský podnikatel Alfredo Etchegaray.

Bitva o Río de la Plata z paluby HMS Ajax, v dálce HMS Achilles.
Bitva o Río de la Plata z paluby HMS Ajax, v dálce HMS Achilles. | Foto: United Kingdom Government

Uruguayský byznysmen už nechal vyzvednout sedmadvacetitunový lodní telemetr (dálkoměr), kotvu a ze zádi vraku i téměř třímetrovou říšskou orlici. Etchegaray utratil za posledních 25 let zkoumáním vraků v ústí řeky 2,5 milionu dolarů a rád by pokračoval i v práci na Admiral Graf Spee.

Proti se však postavila německá vláda a uruguayský prezident vydal loni dekret, jímž podmořské práce zastavil. Berlín Montevideu vzkázal, že vrak považuje za německý majetek.

Podnikatel však kontruje listinami dosvědčujícími, že roku 1940 tehdejší německý velvyslanec loď prodal Uruguayci jménem Julio Vega Helguera za 14 tisíc liber. Helguera ale měl být pouze nastrčeným prostředníkem britské vlády, kterou zajímaly německé technologie. Britové tak například vyzvedli část radaru, který zůstal výbuchem nepoškozen.

Pozor na neonacisty

Uruguay roku 1973 vydala dekret, kterým prohlásila veškeré vraky v ústí řeky za své vlastnictví, současná demokratická vláda si však nechce Německo popudit.

"Máme zájem o konstruktivní dohodu," prohlásil německý ministr zahraničí Guido Westerwelle během návštěvy Uruguaye před dvěma týdny s tím, že Berlín chce především zabránit tomu, aby byly "symboly nacistického režimu předmětem komercializace".

Naproti tomu je prý Německo ochotno podpořit jejich uchování v "historickém kontextu, například v muzeu".

Etchegaray se totiž dříve netajil tím, že je ochoten prodávat vyzvednuté věci ve veřejné dražbě. Němci se tak bojí, že by je mohli skoupit neonacisté.

To však podle podnikatele nehrozí.

Liché obavy?

"Vždy jsme navrhovali, aby šlo o vážný historický a kulturní kontext," řekl Etchegaray agentuře AFP. "Během posledních čtyř let jsem navrhoval muzeum... nebo aukci, kde by byli zájemci předem prověření."

Muž, jehož podmořské práce dokumentuje i tým amerického režiséra a vrakového nadšence Jamese Camerona, považuje německý nátlak za "hrubé zasahování cizího státu" do věci týkající se uruguayské suverenity.

Etchegaray údajně získal právo na vyzvednutí vraku roku 1985 po konzultacích s dvěma německými vládami. Pokud mu Montevideo další práce nedovolí, hodlá se obrátit na soud.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 1 hodinou

Letecké a pozemní jednotky Izraele útočí v Pásmu Gazy, uvedla izraelská armáda

Letecké a pozemní jednotky Izraele útočí v Pásmu Gazy. Ve čtvrtek před půlnocí SELČ o tom bez dalších podrobností informoval twitterový účet Izraelských obranných sil (IDF).

Agentura Reuters nicméně následně uvedla, že se zřejmě nejedná o pozemní invazi, ale pouze o dělostřelecký útok z izraelského území a další vlnu leteckých úderů. Odvolává se přitom na izraelské vojenské zpravodaje obeznámené se situací.

Také obyvatelé severní části Gazy poblíž izraelských hranic podle Reuters hlásí dělostřeleckou palbu, ale žádné pozemní jednotky nevidí.

Deník The New York Times naopak napsal, že mluvčí izraelské armády podplukovník Jonathan Conricus potvrdil, že "v Gaze útočí pozemní jednotky společně s leteckými silami".

Média už během čtvrtku informovala, že Izrael podél hranice s Pásmem Gazy soustředí pozemní jednotky a tanky a je možné, že se chystá na pozemní operaci.

Zdroj: Zahraničí
před 4 hodinami

Na sever Izraele dopadly tři rakety z Libanonu, nikdo nebyl zraněn

Na sever Izraele byly ve čtvrtek vypálené tři rakety z Libanonu, nikdo nebyl zraněn. Podle izraelské armády rakety dopadly do neobydlené oblasti na pobřeží, informoval zpravodajský server The Times of Israel.

Jelikož rakety z jihu Libanonu směřovaly do neobydlené oblasti, nespustily se varovné sirény a ani protivzdušný obranný systém. Izraelská armáda jako obvykle nekomentovala, kdo podle ní za útokem z Libanonu stojí. Libanonská televizní stanice MTV citovala zdroj z libanonské armády, podle něhož rakety vystřelila zřejmě palestinská skupina, nikoli libanonské radikální hnutí Hizballáh, podporované Íránem, úhlavním nepřítelem Izraele.

Zdroj: ČTK
Další zprávy