Berlín - Devadesátiletý Rochus Misch je posledním žijícím mužem, který patřil k osobním strážcům německého kancléře Adolfa Hitlera. Z bunkru pod říšským kancléřstvím utekl až po jeho smrti.
Rodák ze slezského města Opole se k Hitlerovým osobním strážcům dostal díky zranění, které utrpěl během německého tažení Polskem na podzim 1939.
Po zranění k Hitlerovi
Podle pravidel armády nesměl poslední zbývající člen německé rodiny zůstat na frontě, a proto jej velitel doporučil do Hitlerova doprovodu jako osobního strážce a telefonistu.
"Já měl strach," vzpomíná po letech na první setkání s nejvyšším představitelem nacistického režimu. "Vůdce byl pro mě ten Vůdce, jako pro všechny Němce," vysvětluje.
Když se s ním pak setkal, působil na něj Hitler ledově chladným dojmem.
"Nebyl to žádný netvor, ani žádný nadčlověk. Stál přede mnou docela obyčejný pán," popsal Spiegelu svůj první dojem z Adolfa Hitlera.
Zachránil jej útěk
O opuštění bunkru pod kancléřstvím údajně požádal samotného Josepha Goebbelse.
Dlouholetý šéf nacistické propagandy, který se po Hitlerově sebevraždě stal německým kancléřem, to však zamítl.
Ráno 2. května 1945 proto Misch utekl sklepním oknem.
Nakonec ale padl do zajetí vojáků Rudé armády, kteří jej poslali na osm let do pracovních táborů v Kazachstánu a na Urale.
Do Berlína se vrátil až v roce 1953 a celý život pracoval v malířském obchodě svého přítele.
Své zážitky z nacistické éry popsal v knize Byl jsem osobním strážcem Adolfa Hitlera, která vyšla v mnoha zemích světa, včetně České republiky. Na pultech německých knihkupectví se však objeví až letos na podzim.
