Stejným nástrojem už byla činnost parlamentu pozastavena ve druhém zářijovém týdnu, nejvyšší soud toto rozhodnutí ale o dva týdny později anuloval, protože podle něj v této věci vláda postupovala nezákonně. Královně kabinet v čase krize kolem brexitu doporučil zasedání přerušit na skoro pět týdnů, přičemž podle soudců mimořádný krok nebyl patřičně zdůvodněn.
Zákonodárci se následně 25. září vrátili ke své práci, kabinet premiéra Johnsona nicméně trval na tom, aby se v původně plánovaném termínu 14. října uskutečnilo slavnostní zahájení nové parlamentní schůze. Tu stávající, která trvá už od června 2017, tedy doporučil ukončit v úterý.
Parlamentní schůze v Británii běžně trvá zhruba 12 měsíců a je jakýmsi ekvivalentem sportovní sezony či akademického roku, vysvětluje knihovna Dolní sněmovny. Na jejím konci zanikají všechny rozpracované návrhy zákonů a vláda následně prostřednictvím projevu královny při zahájení nové schůze představuje legislativní plány pro další období. Přestávky mezi dvěma schůzemi jsou běžným úkazem, zpravidla k nim ale dochází na jaře a netrvají déle než tři týdny.
Premiéra Johnsona jeho kritici obviňovali, že pětitýdenním pozastavením zasedání chtěl umlčet poslance v souvislosti se svou strategií kolem britského odchodu z Evropské unie. Jeho postup ale nakonec pomohl zmobilizovat odpůrce brexitu bez dohody a parlament už v prvním zářijovém týdnu schválil zákon, který má tomuto scénáři na konci října zabránit.
Johnson tvrdí, že vláda potřebuje novou parlamentní schůzi, aby mohla předložit plány týkající se zdravotnictví, školství a dalších domácích témat. Zároveň ale volá po předčasných volbách, protože jeho kabinet minulý měsíc přišel v Dolní sněmovně o většinu a nemůže tedy pomýšlet na prosazování zásadních legislativních návrhů.
