Washington - Známe ho všichni. Nejspíš jsme ho viděli víc než jednou. Americký filmový trhák z prostředí námořní vzdušné elity, Top Gun, letos slaví třicet let.
Kouzlo, kterým Tom Cruise v generaci mladých Američanů probouzel sny o budoucnosti v kokpitu stíhačky, je jasně hmatatelné dodnes. V krvi adrenalin, v zádech vítr a pod sebou nekonečné dálky světových oceánů.
Dva američtí námořní piloti se ve svém článku na serveru War On The Rock svěřili, jak velký vliv podle nich film opravdu má. A jak moc ovlivnil je samotné. Komandér Greg Malandrino i komandér-poručík Jeff McLean nicméně neměli k letadlům nikdy daleko. Piloty byli i jejich otcové.
Milujete Top Gun? Moc
"Nejčastější otázkou, kterou nám - jako námořním pilotům - na koktejlových párty pokládají, je: 'Jak moc zbožňujete Top Gun?' I když často odpovídáme zdrženlivě a vyhýbavě, pravda je, že opravdu hodně," líčí dvojice.
Greg prožil dětství stěhováním ze základny na základnu. Jeho otec létal s bombardérem F-111. "Než jsem zhlédl Top Gun, chtěl jsem následovat svého otce. Jak jsem ale ten film viděl, a objevil tak námořní letectvo, chtěl jsem startovat v Tomcatech (víceúčelový stíhací letoun F-14, pozn. red.) z letadlových lodí uprostřed oceánu, navštěvovat TOPGUN (výcvikový program námořního letectva - pozn. red.) a ničit MiGy. Konec příběhu."
Změřit, jak velký vliv film skutečně měl, není jednoduché. Podle autorů článku nicméně řada případů potvrzuje, že příběh nespoutaných pilotů - zejména přidrzlého Mavericka (v podání Cruise) a ledově neotřesitelného Icemana (Val Kilmer) -, ale i jejich kolegů děti ohromil.
Na úspěchu filmu se podílel i Pentagon. Po filmařích ze studia Paramount Pictures údajně požadoval za vypůjčení letounů a letadlové lodě pouhého 1,8 milionu dolarů. Výměnou za to si ministerstvo obrany vyžádalo zásahy do scénáře, uvedl server The Washington Post při 25letém výročí filmu v roce 2011.
Reaganovskou armádu chtěl Pentagon vykreslit v tom nejlepším světle: nezlomnou, plnou nespoutané touhy po rychlosti, dobrodružství a nebezpečí, elitní - a hlavně "americkou". Neschopnou prohry.
K tomu stačí přičíst lehce zapamatovatelný soundtrack s hlavním hitem Danger Zone, kultovní letecké brýle a nekončící hlášky hlavních hrdinů milujících adrenalin.
Realita s nepřesnostmi
Film zároveň nabídl i dosud nejrealističtější scény ze vzduchu a neobvykle otevřený vhled do prostředí námořního letectva - samostatné entity, která se vnímala jako ta "nejelitnější z elitních". Nedotknutelná.
Podle Grega i Jeffa se stal skvělým nástrojem pro získávání rekrutů, a zůstal jím dodnes.
Rovněž druhý ze zmíněných pilotů přiznává, že film na něj měl vliv. "Pokud byste se se mnou přátelili, když mi bylo mezi 10 až 22 roky (ano, ještě i na vysoké škole), bez pochyb bychom společně sledovali Top Gun a já bych vypichoval scény se stíhačkami, se kterými létal můj otec. Ten film bylo moje spojení s tím, co dělal on, a byl to můj vstupní bod pro to, abych se v budoucnosti začal vidět v roli bojového pilota," vzpomíná Jeff. V roce 1986 mu byly čtyři roky.
Oba nicméně přiznávají, že dnes je mezi piloty spíš normální film zesměšňovat, nemluvě o řadě nepřesností, které nabízí.
"Plážový volejbal je v naší komunitě bohužel vzácný (i když přesně tak vypadáme, když si sundáme košile), polaroidový snímek pořízený při převratu je šíleně nemožný a na pilotních kombinézách rozhodně nenosíme náhodně rozházené nášivky," shodují se.
Za 30 let se hodně změnilo
Přes to všechno se podle nich pod vším tím zesměšňováním skrývá hrdost. Jsou pyšní na to, jak bylo námořní letectvo vykresleno v tak populárním filmu. "Ten film zůstává nejpřesnějším vyobrazením vzrušení, jaké zažívají bojoví piloti, přátelství kultury stíhací letky," přiznávají. A to i přes to, že se za 30 let mnoho změnilo, technologie nebo otevření kokpitů i ženám.
"Změnilo se hodně, ale ten soutěživý duch a přátelství uvnitř letky zůstaly nedotknuté. Osobnosti jako Goose, Slider, Iceman nebo i patriarchální Viper zachycují mnohé z archetypů, které se mezi letci nacházely a stále nacházejí."
