Ropu mají, vodu ne. Bohatá města se řítí ke Dni nula, případ z Indie je varuje

Simona Fendrychová Simona Fendrychová
7. 8. 2019 6:18
V továrně na balenou vodu Berain v Rijádu to vypadá, že v bohaté Saúdské Arábii jen těžko někdo může pocítit žízeň. Na pásu jezdí naplněné plastové lahve, kterými se brzy zaplní regály v obchodech, a nádrže se plní podzemní vodou, přestože kolem se rozprostírá suchá a nehostinná krajina. "V Saúdské Arábii máme hodně zásob a v této oblasti nemáme žádný problém," tvrdí reportérům britského deníku The Guardian manažer fabriky Ahmed Safar Al Asmari. Pravdu ale nemá. Zásoby naopak dramaticky rychle ubývají.
Nedostatek vody v Indii.
Nedostatek vody v Indii. | Foto: Reuters

V Saúdské Arábii prší zřídka a odhadem 98 procent veškeré sladké vody tvoří podzemní voda. Ta, kterou odvádí například továrna Berain. Už před třemi roky varovali odborníci z Univerzity krále Faisala, že zásoby vody budou stačit saúdskému království jen na třináct let.

Jenže stát dál prosperuje, rozšiřuje nová města, staví mrakodrapy. A pozornost soustředí raději na jinou tekutinou, které má pořád dost. Saúdská Arábie je největším světovým producentem a exportérem ropy. Díky černému zlatu, jak se na počátku 20. století této surovině přezdívalo, se od objevení prvního vrtu v roce 1938 dostala mezi nejbohatší a nejmodernější velmoci světa.

V Rijádu rostou nové luxusní budovy, život obyvatelům v rozpálených městech zpříjemňují fontány a rozprašovače na terasách restaurací.

Saúdská Arábie je ale hlavně poušť. V celé zemi není jediný stálý vodní tok. Přesto si rozkvět království a jeho populace žádal i rozvoj zemědělství. Zavlažovací kanály začaly měnit poušť v pole obilovin, jejichž pěstování je náročné na vodu.

Její průměrná spotřeba na jednu osobu je v Saúdské Arábii dvojnásobně vyšší než celosvětový průměr. Každý den jeden obyvatel spotřebuje 263 litrů vody.

Špatné hospodaření se zdroji spodní vody vede k jejímu vyčerpávání. Voda, respektive její nedostatek, může podle deníku Guardian zničit to, co pomohla vybudovat ropa.

"Den nula"

Není to ovšem jen problém Saúdské Arábie. Vody ubývá po celém světě, zatímco poptávka po ní roste. Více než miliardě lidí hrozí, že voda jim jednou dojde.

Tomuto stavu se říká Den nula a nejblíž se k němu dostalo loni v létě Kapské Město. Přísnými vyhláškami a drastickým šetřením vody se den, kdy se obyvatelé města ocitnou na suchu, podařilo oddálit. 

Čtvrtina světové populace žije v zemích, kterým takovéto vyčerpání vodních zásob hrozí. Znamená to, že jejich poptávka po vodě převyšuje možnosti, jaké nabízejí jejich zásoby.

Institut světových zdrojů (WRI) sestavil žebříček zemí trpících největším nedostatkem vody. Na prvních 17 příčkách se umístily státy, ve kterých zemědělství, průmysl a města vyčerpají každoročně přes 80 procent svých sladkovodních zásob na rok. V dalších je to 40 procent.

Většina z těchto zemí se nachází na Blízkém východě a v severní Africe. Indie se umístila na 13. místě, ale jde o druhou nejlidnatější zemi světa. Letos v červnu vyschlo 65 procent veškerých vodních zásobáren. Ve městě Čennaí na jihu země se kvůli nedostatku vody úplně zastavil život. Zavíraly hotely a restaurace, lidé nechodili do práce a děti do školy. Přes 200 dní nepršelo a přehrada Chembarambakkam, která je hlavním zdrojem pitné vody pro sedm milionů obyvatel, úplně vyschla. Rok předtím navíc byla slabá monzunová sezona. Lidé dostávali příděly vody z cisteren, které se do města dovážely z jiných oblastí.

"Čelíme globální vodní krizi," vysvětlila zprávu WRI jeho globální ředitelka Betsy Ottová. "Naše populace i ekonomiky rostou a vyžadují více vody. Naše zdroje jsou však ohroženy změnou klimatu, plýtváním vody a znečišťováním," varovala. 

Video: Také z Česka mizí voda

V Česku se projevuje víc než sto let snahy napřímit toky řek a potoků a odvodnit krajinu. Voda nyní v době sucha odteče rychle pryč a nepomáhá. | Video: Martin Biben, Blahoslav Baťa
 

Právě se děje

před 2 hodinami

Praha o 30 procent zdraží svoz komunálního odpadu

Pražský magistrát zvedne o 30 procent cenu za svoz komunálního odpadu. Zastupitelé hlavního města ve čtvrtek schválili novelizaci vyhlášky, která cenu služby stanovuje. Město by mělo zdražením ročně získat 220 milionů korun navíc, což má významně snížit množství peněz, které musí na systém svozu a likvidace odpadu doplácet. Součástí změny je také zavedení služby svozu bioodpadu, jejíž cena bude proti současnosti o polovinu nižší.

Proti zdražení se postavila opozice. V současnosti domácnosti v metropoli platí za svoz běžného odpadu měsíčně od 86 do 5737 korun, podle četnosti a velikosti kontejneru.

Primátorův náměstek Petr Hlubuček (STAN) uvedl, že cena za svoz se neměnila od roku 2005, kdy vyhláška vstoupila v platnost. Náklady města na svoz komunálního odpadu ročně činí přes 977 milionů korun, na poplatcích vybere 723 milionů. Zbytek dotuje z rozpočtu. Náklady na svoz se navíc podle vedení magistrátu zvyšují. Po zvýšení, které má do rozpočtu města přinést asi 220 milionů korun navíc, by se finanční účast města měla snížit z loňských 26 na tři procenta.

Zdroj: ČTK
Další zprávy