Jeruzalém - Povinná vojenská služba platí v Izraeli pro každého, muže i ženy. S jednou výjimkou: studenti talmudu nebudou muset na vojnu ještě dalších pět let.
Klíčový výbor pro obranu izraelského parlamentu (Knesetu) totiž doporučil prodloužit kontroverzní zákon, který umožňuje zproštění povinné vojenské služby studentů ješiv, tedy škol pro židovskou věrouku a tradice.
Haredim, skupině ultraortodoxních židů, tak parlamentu pravděpodobně potvrdí další výjimku, kterou mají v rámci izraelské společnosti. Kromě vojenské služby nemusí státem uznaní pravověrní židé ani platit daně.
Zatímco ale neplacení daní vychází ze starozákonních tradic a výjimek pro učence, pardon ze služby v armádě vnímá izraelská veřejnost jako kontroverzní opatření.
Šéf izraelské sociální demokracie (Merec) Josi Beilin označil rozhodnutí výboru za "ostudné a dehonestující". Porušuje totiž podle něj princip rovnosti.
Šéf armády: ať jdou na civilku
Proti zákonu se ale zdvihla vlna nevole již před rokem, kdy ho nejvyšší soud po vleklé debatě nakonec označil za neodporující ústavě.
"Nevidím důvod, proč by mé děti měly sloužit v armádě, zatímco jiní to nedělají," kritizoval tehdy soud náčelník generálního štábu izraelské armády Dan Haluc. "Když nechtějí sloužit v armádě, měli by se dát na náhradní vojenskou službu," vzkázal všem studentům věrouky.
Odplata za Gazu? Často formou studia
Izraelská armáda se tak dostává do potíží, neboť jí ubývá rekrutů a tím i vojáků v záloze. Loni bylo totiž povinnosti služby ve zbrani zbaveno deset procent všech povolaných: právě z důvodů náboženských studií.
Podle studií počet studentů ješiv vzrostl po vyklizení pásma Gazy. Ortodoxní sionisté se totiž nechali zapsat do náboženských škol právě na protest proti stažení z oblasti, kterou považují za bytostně židovskou.
