Bratislava/Ljubljana - Prakticky ve všech postkomunistických zemích se i osmnáct let po pádu Berlínské zdi objevují snahy politiků zasahovat do chodu médií.
V Polsku se bouřlivě diskutovalo o nezávislosti médií během vlády bratrů Kaczyńských, boj o svobodu slova dlouhodobě probíhá na Ukrajině, v Rumunsku a Bulharsku. O tom, že by rád přísněji reguloval média, se na podzim zmínil i český premiér Mirek Topolánek.
V současné době vrcholí spory o nezávislost médií především na Slovensku a ve Slovinsku.
Protesty slovinských novinářů
Mnohaměsíční krize na slovinské mediální scéně vrcholí v době, kdy se Slovinsko ujalo předsednictví Evropské unie. Novináři obviňují slovinskou vládu z cenzury a politického tlaku, stěžují si na zákazy publikování a na šikanování ze strany politiků.
Protesty začaly poté, co podle novinářů politici ovládli vlivné slovinské noviny Delo. Novináři obviňují politiky, že si převzetím kontroly nad vydavatelstvím zajistili výměnu vedení redakce.
Podle slovinských žurnalistů si politici dosazují své lidi do vedení slovinského veřejnoprávního rozhlasu a dalších významných deníků.
Novináři během podzimu sepsali petici proti cenzuře a politickým tlakům. Rozeslali ji evropským politikům s žádostí o vytvoření mezinárodní nezávislé komise, která by přezkoumala, zda slovinská vláda skutečně zasahuje do nezávislosti médií.
Podepsalo se více než pět set žurnalistů, což je čtvrtina všech novinářů v zemi.
Slovinský premiér Janez Janša protesty novinářů tento týden odmítl. Podle něj jsou slovinská média zcela svobodná. Vláda navíc obvinila novináře, že trestuhodně diskreditují Slovinsko v době, kdy země předsedá Evropské unii.
Fico chce vládní noviny
Před týdnem slovenský prezident Ivan Gašparovič v rozhovoru pro Slovenský rozhlas prohlásil: "Politické strany by měly mít svá média, ve kterých by mohly strany prezentovat rozhodnutí vlády, názory vlády, parlamentu a těch, kteří řídí stát. Aby orgány státu nebyly v pozici, kdy se nemohou vyjádřit a nemohou reagovat na některé polopravdy novinářů," řekl prezident.
Svá slova sice Gašparovič po kritice ze zahraničí zmírnil, do fungování médií by však rád zasahoval i předseda slovenské vlády. Podle premiéra Roberta Fica by totiž vlastní média měla mít nejen vláda, ale i parlament.Ficovy záměry podporuje i koaliční SNS včele s Jánem Slotou.
"Něco takového je naprosto nemyslitelné. To jde proti principům demokratických médií, která plní kontrolní funkci demokracie a jsou na politicích nezávislá," říká český novinář Karel Hvížďala.
Zdaleka nejde o první slovenské politiky, kteří si chtějí média podmanit. Nejdále došla vláda Vladimíra Mečiara, která si například svého času zcela podmanila veřejnoprávní média v zemi.
Ve středu Ficova vláda schválila nový tiskový zákon, který by mohl "nepříjemným" novinářům přistřihnout křídla. V zákoně je například obsažena formulace, podle níž mají politici právo na odpověď v médiích, pokud se dotkne jejich cti či soukromí. Návrh zákona teď budou projednávat poslanci.
Nejen Slovinsko a Slovensko
"Měli jsme pocit, že v 90. letech se v postkomunistických zemích zvládl těžký přechod ze státem kontrolovaných médií. Teď jasně vidíme, že na Slovensku i ve Slovinsku je snaha o návrat," stěžovala si v zahraničních médiích Renate Schroederová z Mezinárodní federace novinářů (IFJ).
Nejde však jen o Slovinsko a Slovensko.
Skandál vyvolalo například loňské zatčení jednoho z novinářů v Chorvatsku, který se zabýval prací chorvatských tajných služeb. Novinář měl údajně zveřejnit státní tajemství.
Loni OBSE kritizovala veřejnoprávní polská média, že stranila během podzimních voleb tehdy vládnoucím bratrům Kaczyńským, přestože oni sami měli zcela opačný pocit.
V Bulharsku probíhal několik let boj o nezávislost veřejnoprávních médií, došlo i ke stávkám zaměstnanců rozhlasu.
Bolestnou cestou míří ke svobodě médií Ukrajina, kde zejména menší, regionální média zůstávají pod dohledem politiků. Organizace Freedom House charakterizuje ukrajinská média, stejně jako média v Chorvatsku, Rumunsku a Bulharsku pouze jako částečně svobodná.
Čeští premiéři versus média
Česko si svou mediální krizí prošlo před sedmi lety během takzvané televizní krize. I sedm let poté se čeští politici netají tím, že by do chodu veřejnoprávního zpravodajství rádi zasahovali.
O tom, jak chtějí ovlivňovat dění v České televizi, se veřejně zmiňovali například před loňskou volbou členů Rady ČT - VÍCE ZDE.
Také Jiří Paroubek chtěl za své vlády média usměrnit prosazením nového tiskového zákona. O tom, že je na čase uvažovat o zákonné regulaci médií, se loni zmínil i současný premiér Mirek Topolánek, kterému se nelíbilo, jakou pozornost věnují novináři tomu, co on sám považuje za soukromé záležitosti.
Přečtěte si více: Topolánek k novinářům: Jste zkorumpovaní a vydíráte
V žebříčku nezávislosti médií organizace Reportéři bez hranic se letos Česko umístilo na čtrnácté příčce. Česká média však podle organizace tolik netrpí zásahy ze strany politiků, ale spíše mají problémy zachovat si nezávislost vůči inzerentům.
