Praha – NATO má podle stanov bránit každou členskou zemi napadenou agresorem, ale lidem v mnoha státech Aliance by se do toho vůbec nechtělo.
Ukazuje to rozsáhlý průzkum agentury Pew Research Center. Pro obyvatele zemí, které se do jisté míry cítí být ohroženy Ruskem – tedy především pobaltských –, z toho vyplývá, že společná vůle k jejich obraně není velká.
Průzkum se zaměřil na osm největších zemí NATO s výjimkou Turecka. Českou republiku nezahrnuje.
Největší podpora přímé vojenské akce proti ruské armádě je ve Spojených státech. Pokud by Rusové napadli členskou zemi Aliance, pro zásah by bylo 56 procent Američanů, 49 procent Britů a 48 procent Poláků.
Většinovou podporu má vojenská odpověď krom USA také v Kanadě. Jiná je situace v Německu, Itálii a Francii. V těchto třech zemích je většina obyvatel proti tomu, aby se jejich armády zúčastnily války na obranu jiné členské země Aliance.
Největší odpor je v Německu – 58 procent proti. Ve Francii 53 procent. Ve Španělsku je počet zastánců a odpůrců obranné války v zájmu jiného státu Aliance vyrovnaný.
V Německu průzkum také zjistil klesající podporu vůči členství země v NATO vůbec. Nyní je s ním spokojeno jen pětapadesát dotázaných Němců.
"Pro Alianci vyvstává otázka, jak za této situace postupovat dál," uvádí jedna z autorek průzkumu Katie Simmonsová.
V pobaltských republikách – Litvě, Lotyšsku a Estonsku – už dříve existovaly pochybnosti o tom, zda jim Aliance skutečně může pomoci, pokud by se Rusko pokusilo na ně zaútočit.
Ruský prezident Vladimir Putin naposledy v pondělí popřel, že má v úmyslu napadnout jakoukoliv zemi NATO. Prý si to může myslet jen chorý člověk.
Loni se ale nechal slyšet, že když bude chtít, ruští vojáci budou za několik dní v Tallinnu, Rize, Varšavě nebo Bukurešti.
Estonský politický analytik Ahto Lobjakas řekl v lednu v rozhovoru pro Aktuálně.cz, že Estonsko drží svá očekávání ohledně společné obrany NATO při zemi.
Už na konci roku se v Estonsku začaly formovat dobrovolnické oddíly s cílem bránit hranici při případném útoku. Podobné skupiny se cvičí i v Lotyšsku.
"Kolik času by ruské armádě zabralo dobytí Estonska, Lotyšska a Litvy? Nevím, možná tři hodiny, možná den, možná dva dny. Pro NATO by bylo složité logisticky v tak krátké době něco udělat. Možná by mohlo nasadit prapor o síle sedmi set mužů do osmačtyřiceti hodin.
Ale větší mobilizace by znamenala uplatnit článek číslo 5 (stanoví kolektivní obranu jakéhokoliv členského státu v případě napadení – pozn. red.). To by trvalo týdny.
Nedávno byl v Tallinnu velitel amerických pozemních sil v Evropě generál Ben Hodges. Otevřeně řekl, že nemůže ručit za to, jak by se postavil americký prezident Obama k možnosti přímé vojenské konfrontace s Ruskem. S jadernou mocností," uvedl Lobjakas.
Obyvatelé členských zemí NATO rovněž převážně odmítají dodávky zbraní Ukrajině. Nejvíce opět Němci, pouhých devatenáct procent dotázaných je pro. Pro vyzbrojení Ukrajinců jsou hlavně Poláci (50 procent) a Američané (46 procent).
Autoři průzkumu obzvláště upozorňují na hlubokou názorovou propast mezi Spojenými státy a Německem.
