Londýn - NATO má během tohoto týdne sdělit vládě v Bělahradu, kam přesně shodilo více než 2000 kusů tzv. kazetových bomb během bombardování Jugoslávie na jaře roku 1999.
Podle anglického deníku The Independent, který informaci přinesl, se tak vedení Severoatlantické aliance rozhodlo teprve po dlouhotrvajícím tlaku některých vlád a lidskoprávních hnutí.
Spojené státy, Holandsko a Británie na bývalou Jugoslávii svrhly "pouze" přes dva tisíce kazetových pum, ty se však skládají z velkého počtu menších bomb, v případě Černé Hory, Srbska a Kosova jde zhruba o číslo 380 000.
Nevybuchlá munice
NATO přiznává, že přibližně pět procent munice nevybuchne, v Srbsku a ostatních zemích se tak může na zemi stále nacházet 20.000 aktivních bomb. Údaj uváděný Severoatlantickou aliancí je však spíše optimistického rázu a vychází z informací poskytnutých výrobci munice
Například organizace Human Rights Watch uvádí pro některé typy kazetových bomb použitých v Iráku neúspěšnost 14 či 16 procent. Počet nevybuchlé munice, která v Jugoslávii leží, tak může být mnohem vyšší.
Od roku 1999 zemřelo v Srbsku při výbuchu kazetové munice nejméně 6 lidí včetně 3 dětí, nejméně 12 lidí bylo zraněno. Při samotném bombardování takto zahynulo nejméně 23 civilistů.
Srbsko prohlásilo, že plocha zasažená nevybuchlou kazetovou municí je až 23 čtverečních kilometrů čtverečních, v šesti různých oblastech. Z tohoto důvodu je zde zakázáno pracovat na polích i budovat infrastrukturu.
Neochota NATO předat Srbsku v průběhu osmi let od konce války detaily o bombardovaných oblastech se v Británii dočkala kritiky některých politiků a veřejných osobností.
Tříštivé bomby...
Za kazetovou bombu se označuje takový typ munice, který ve svém obalu obsahuje velký počet malých střel či bomb. Ty se po vypuštění rozptýlí. Používá se například proti tankům, ke kladení min, ničení elektrických zařízení nebo při snaze zasáhnout co největší území.
Za první kazetovou bombu se považuje německá SD-2 alias Sprengbombe Dickwandig 2 kg, která byla použita ve Druhé světové válce. Dnes je kazetová munice standardní výbavou mnoha armád. Byla použita ve válce v Afghánistánu a Iráku i během loňského útoku Izraele na Libanon.
ČTĚTE VÍCE: Ekologická noční můra. To je rok po válce Libanon
Při bombardování v Jugoslávii byly použity typy RBL755 (obsahuje 147 malých bomb) a CBU-87, která svými 202 bombami pokryje oblast velkou přibližně jako fotbalové hřiště.
...se sbírají všude po světě
Mezi státy, kde se nachází nejvíce nevybuchlé kazetové munice, patří zejména Afghánistán, Irák, Kambodža, Laos, Libanon a Vietnam. V některých místech se ji dokonce naučili průmyslově zužitkovat.
Například v Laosu, který byl zasypán americkými bombami během války v Indočíně, využívají nevybuchlé pumy ke stavebním pracím a dělají z nich suvenýry pro turisty.
Organizace jako Amnesty International či Human Rights Watch upozorňují, že používání kazetové munice je v rozporu s mezinárodním právem, protože ji není možné přesně zamířit na určitý cíl. Zasaženi tak často bývají civilisté.
Letos v květnu se v Limě sešli zástupci 68 zemí, aby debatovali o mezinárodním zákazu používání tříštivé munice, další konference na toto téma se bude konat pátého až sedmého prosince ve Vídni.
