Třicítka členských zemí podle něj jednomyslně odmítla ruské požadavky na záruku, že Ukrajina se nikdy nestane členem NATO, a na stažení aliančních jednotek a zbraní ze zemí východního křídla bloku. Rusko naproti tomu dalo najevo, že zatím není připraveno dohodnout se na plánu dalších rozhovorů, dodal Stoltenberg. Pokud by Ukrajinu napadlo, aliance podle něj zváží posílení přítomnosti u svých východních hranic.
"Jsme připraveni jednat, ale abychom dosáhli opravdového pokroku a podstatné dohody, musí dojít k deeskalaci," prohlásil šéf NATO. Spojenci podle něj vyzvali Rusko, aby ukázalo vůli k jednání tím, že stáhne své jednotky od hranic s Ukrajinou, kde je podle odhadů Západu okolo 100 tisíc vojáků připravených k invazi.
Moskva odmítá, že by se chystala Ukrajinu napadnout, pro další rozhovory však trvá na svých podmínkách. Mluvčí Kremlu v průběhu středečního jednání uvedl, že Rusko nevede rozhovory z pozice síly, chce však zajistit svou bezpečnost. NATO ignorováním ruských návrhů vytváří půdu pro incidenty a konflikty, prohlásil náměstek ruského ministr obrany Alexandr Fomin po jednání s aliancí.
Podle Stoltenberga Rusové zcela neodmítli myšlenku na pokračování rozhovorů, vzali si však čas na rozmyšlenou, než se Moskva vyjádří k jejich možnému časovému plánu. Další jednání, o něž aliance stojí, by mohla vedle Ukrajiny zahrnovat širokou škálu témat včetně kontroly zbraní, dodal šéf NATO.
Aliance se podle něj na druhé straně musí připravit i na "reálnou hrozbu nového ozbrojeného konfliktu v Evropě". NATO již dříve Moskvu varovalo, že v případě nové ruské agrese proti Ukrajině sáhnou členské země k tvrdým ekonomickým sankcím, mohly by však přistoupit také k dalším krokům.
"Pokud Rusko znovu použije sílu proti Ukrajině a podnikne invazi na Ukrajinu, potom budeme muset vážně uvažovat o posílení naší přítomnosti ve východní části aliance," doplnil Stoltenberg. Rusko by tak podle něj dosáhlo opačného efektu, než o jaký v současnosti usiluje.
Rusko: Aliance návrhy na zmírnění napětí ignorovala
Podle Fomina Severoatlantická aliance ignorováním ruských návrhů vytváří půdu pro incidenty a konflikty. Rusko prý navrhlo opatření, která by měla zmírnit napětí, aliance je však ignorovala. Ruskou stranu spolu s ním reprezentoval náměstek ministra zahraničí a bývalý velvyslanec při NATO Alexandr Gruško. Ten varoval, že Moskva odpoví protiopatřeními, pokud se Západ rozhodne pro politiku "zadržování Ruska". Prohlásil, že by Rusko použilo vojenské prostředky, aby neutralizovalo hrozby pro svou bezpečnost, pokud k tomu nebudou stačit prostředky politické.
"Vztahy mezi Ruskem a NATO jsou na kriticky nízké úrovni. Odehrává se to na pozadí globální nestability, teroristické hrozby, rozvíjení dalších závodů ve zbrojení a také naprosté degradace bezpečnostní architektury v Evropě," varoval Fomin podle komuniké ministerstva obrany, ze kterého citovala agentura TASS.
Středeční zhruba čtyřhodinová debata navázala na pondělní setkání zástupců Ruska a Spojených států v Ženevě. USA nyní v Bruselu stejně jako ve Švýcarsku zastupovala náměstkyně ministra zahraničí Wendy Shermanová. Podle ní bylo dnešní jednání pouze začátkem pro dlouhodobější rozhovory, v nichž by Moskva měla pokračovat. "Pokud Rusko vycouvá, bude zcela zjevné, že to s diplomacií nikdy nemyslelo vážně. Proto se kolektivně připravujeme na všechny eventuality," řekla novinářům.
