NATO odebralo akreditaci členům ruské mise, patří podle něj ke zpravodajské službě

ČTK ČTK
Aktualizováno 6. 10. 2021 19:39
Severoatlantická aliance odebrala akreditaci osmi členům ruské mise při NATO. Agentuře Reuters to sdělil představitel této organizace, podle kterého zmínění Rusové pracovali jako tajní důstojníci ruské zpravodajské služby. Aliance také zmenšila velikost moskevského týmu způsobilého pracovat v jejím sídle.
Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg, ilustrační foto.
Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg, ilustrační foto. | Foto: Reuters

Moskva na krok NATO odpoví, uvedl šéf zahraničního výboru Státní dumy Leonid Sluckij podle agentury Interfax.

"Můžeme rovněž potvrdit, že jsme snížili počet pozic, na které se může Ruská federace akreditovat, na deset," řekl agentuře Reuters pod podmínkou anonymity představitel aliance. "Politika NATO vůči Rusku zůstává konzistentní. V reakci na agresivní akce Ruska jsme posílili naši obranu a zároveň zůstáváme otevření smysluplnému dialogu," dodal. K rozhodnutí, které vstoupí v platnost na konci měsíce, zatím NATO neposkytlo bližší vysvětlení.

Aliance snížila maximální počet členů ruské mise při NATO z třiceti na dvacet v roce 2018 v reakci na případ otravy bývalého dvojitého agenta Sergeje Skripala v jihoanglickém Salisbury. Nyní se sníží na deset.

Sluckij odmítl obvinění týkající se ruských diplomatů jako neopodstatněná a varoval, že krok ještě více naruší vzájemné vztahy. Neupřesnil, jak Moskva zareaguje, ale je podle něj možné, že půjde o "nerovnoměrná odvetná opatření".

Přestože aliance neuvedla žádný bližší důvod, rozhodnutí by podle zpravodajského webu Axios mohlo souviset i s kauzou Vrbětice. České orgány činné v trestním řízení podezírají pracovníky ruské vojenské zpravodajské služby, že v muničních skladech na Zlínsku umístili nástražné zařízení, které iniciovalo explozi. Odebrání akreditace může také souviset s červnovým incidentem v Černém moři, kde ruská pohraniční stráž vypálila výstražné výstřely, když se britský torpédoborec Defender přiblížil ke Krymu, napsal server.

Televize Sky News uvedla, že rozhodnutí je "odpovědí na zhoubné ruské aktivity, včetně vražd a špionáže“. Reuters se nepodařilo tvrzení stanice ověřit.

Krok NATO je pro Moskvu překvapením, napsal list Kommersant s odvoláním na své zdroje v ruských úřadech. Jeden z nich připomněl, že šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov se koncem září v New Yorku setkal s generálním tajemníkem NATO Jensem Stoltenbergem, ale představitelé aliance ho před něčím takovým nevarovali. Deník současně připomněl Stoltenbergova slova, že nynější vztahy NATO s Ruskem jsou na nejnižším bodu od dob studené války.

NATO silně omezilo činnost ruské mise při alianci již v reakci na anexi ukrajinského poloostrova Krymu v roce 2014. Ke zhoršeným vztahům přispívá i vývoj jaderných zbraní v Rusku či ruské narušování leteckého prostoru NATO.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 32 minutami

Kvůli dešťům a záplavám z vesnice od Machu Picchu evakuovali skoro 900 lidí

Bezmála 900 lidí se muselo kvůli silným dešťům a záplavám evakuovat z turistické městečka pod dávným městem Inků Machu Picchu. S odvoláním na peruánské ministerstvo turismu o tom informovala agentura AFP. Silný liják v oblasti zničil domy, jeden člověk se pohřešuje.

"Zatím jsme ve spolupráci se společnostmi Inka Rail a Peru Rail zvládli z Machu Picchu Pueblo do (města) Ollantaytamba přemístit 889 turistů," uvedlo ministerstvo v prohlášení.

Železnici, která je hlavní spojkou mezi Machu Picchu a asi 100 kilometrů vzdáleným někdejším hlavním městem Incké říše Cuzkem, na konci minulého týdne zavalil sesuv půdy způsobený silnými dešti. Jeden člověk se od té doby pohřešuje, peruánský tisk informoval o jednom zraněném.

Železniční přístup do vesnic v okolí nejznámější peruánské turistické atrakce kromě deštivého počasí v pondělí zablokoval i protest zemědělců, kteří požadovali mimo jiné rezignaci ministra zemědělství Victora Maity, uvedl místní tisk.

Zdroj: ČTK
před 34 minutami

Česko v korupčním žebříčku Transparency International zůstává na 49. příčce

Česko na nově zveřejněném žebříčku organizace Transparency International (TI), která hodnotí korupci ve 180 zemích a oblastech, zůstalo v roce 2021 na 49. příčce. Zlepšení o čtyři pozice oproti roku 2020 naopak dosáhlo Slovensko, kterému loni připadla 56. příčka. Česko a Slovensko nadále zaostávají za průměrem oblasti západní Evropy a Evropské unie, i tak ale dosáhly lepšího výsledku než dvě třetiny sledovaných zemí.

Ve férovosti si podle TI tradičně nejlépe vedou Dánsko, Finsko a Nový Zéland, které získaly shodně 88 ze 100 hodnotících bodů, na opačném konci skončil Jižní Súdán s jedenácti body. Organizace Transparency International poukazuje na fakt, že 86 procent zemí neučinilo za posledních deset let žádný, případně jen malý pokrok.

Nejlépe hodnoceným regionem je západní Evropa a Evropská unie, která pro rok 2021 získala 66 ze 100 bodů. Region se ale podle TI kvůli pandemii nemoci covid-19 potýká s povážlivými problémy. "Rychle vzniká znepokojivý nový normál, kdy během pandemie covidu-19 upozaděná a opomíjená opatření k odpovědnosti a transparentnosti nejsou obnovována a kdy se důvěra veřejnosti propadá kvůli skandálům s veřejnými zakázkami," varuje organizace.

Zdroj: ČTK
Další zprávy