Moskva/Oslo - Ruské výhrady k rozvíjení amerického sytému protiraketové obrany ve střední Evropě nabraly kvalitativně novou formu.
Kreml do hry vtáhl Severoatlantickou alianci. A ta má "vážné obavy".
Generální tajemník NATO Jaap de Hoop Scheffer požadoval od ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova vysvětlení. Nakonec si od něj vyslechl to samé, co hodiny před tím oznámil šéf Kremlu - prezident Vladimir Putin.
Putin prohlásil, že Rusko pozastaví plnění Smlouvy o konvenčních silách v Evropě (CFE) do té doby, než ji začnou dodržovat státy NATO. Oznámil to během svého výročního poselství o stavu země, které dnes vůbec naposledy přednesl na společném zasedání obou komor ruského parlamentu.
"(Putinův) vzkaz byl přijat s vážnými obavami, zklamáním a odsouzením," řekl de Hoop Scheffer po schůzce šéfů diplomacie NATO a Ruska v norském Oslu s tím, že CFE tvoří stavební kámen evropské bezpečnosti.
Smlouva o konvenčních ozbrojených silách byla podepsána 22 zeměmi v Paříži v roce 1990.
V zásadě šlo o dohodu mezi zeměmi NATO a tehdejší Varšavské smlouvy, která určovala rozsah snížení počtů tanků, obrněných transportérů, dělostřelectva i bojových letadel a vrtulníků na evropském kontinentě. V roce 1999, kdy už varšavský pakt neexistoval, byla smlouva upravena.
Šéf NATO: Požadujeme vysvětlení
Putin coby zdůvodnění jím oznámeného moratoria výslovně zmínil plány americké administrativy postavit vojenské základny v České republice a v Polsku.
De Hoop Scheffer zároveň odmítl Putinovu argumentaci, že členové NATO zmiňovanou smlouvu z roku 1990 sami ignorují a odmítají ji na rozdíl od Ruska ratifikovat pod vymyšlenými záminkami, aby tak získali jednostranné výhody.
Podle šéfa NATO je na tahu Rusko, neboť ještě nesplnilo předchozí závazek stáhnout své jednotky z Gruzie a Podněsterské oblasti v Moldávii.
Putin to vidí jinak. Místo snižování počtu zbraní v Evropě se podle něj nyní u ruských hranic objevují nové vojenské základny včetně prvků americké protiraketové obrany, což ve spojení s tím, že se některé nové země NATO jako Slovensko a pobaltské státy přes předběžné dohody s aliancí ke smlouvě vůbec nepřipojily, znamená "reálné nebezpečí s nepředvídatelnými překvapeními".
Riceová: Je to nesmysl
Americká ministryně zahraničí Condoleezza Riceová to však považuje za nesmysl: "Představa, že deset raket a několik radarů ve východní Evropě může Rusko jakkoli ohrozit, je naprosto absurdní a všichni to vědí," prohlásila šéfdiplomatka USA v Oslo.
Americké plány však bez ohledu na ruské výhrady zatím nemají ani bezvýhradnou podporu uvnitř NATO. Na stejné tiskové konferenci jako Condoleezza Riceová vystoupil i norský ministr zahraničí Jonáš Gahr Stoere, podle něhož se jeho země k americké argumentaci o reálných hrozbách, jimž má systém čelit, staví skepticky.
A není sám. Jak řekl v rozhovoru pro list Berliner Zeitung německý náměstek ministra zahraničí Gernot Erler, pochybnosti o americkém projektu vyjádřilo minulý týden na alianční schůzce nejméně šest nejmenovaných členů NATO.
Schwarzenberg: V NATO se dohodneme, s Rusy těžko
Český ministr zahraničí Karel Schwarzenberg přesto nepochybuje o tom, že NATO rozpory o základnách překoná. Horší už to podle něj bude s Rusy.
Důvodem ruského odmítání základny, jejíž radarovou část chce Washington umístit v ČR a desítku protiraketových střel v Polsku, je podle něj to, že Moskva "hraje vlastní politické hry".
"Asi považuje za užitečné hrát uražené a štěpit země EU a NATO", řekl na dotaz ČTK Schwarzenberg, který zároveň vyjádřil přesvědčení, že NATO spěje k dohodě o existenci hrozeb, před nimiž je třeba území členských států chránit.
