Londýn - Havárie v atomové elektrárně Fukušima změnila situaci v jaderné energetice od základu a takřka ze dne na den.
Kromě toho, že Německo je prakticky rozhodnuto uzavřít do deseti let všechny své reaktory a Francie odstaví alespoň část těch starších, narůstá nedůvěra k jádru také ve Velké Británii.
Na jejím území se v současnosti nachází největší sklad vyhořelého jaderného paliva na světě. Uran a plutonium, jež továrna u Sellafieldu v hrabství Cumbria z tohoto paliva získává, měly původně odebírat japonské atomové elektrárny. Ty teď o ně ale nemají zájem.
Nejistota panující nad budoucností jaderné energetiky v Japonsku totiž odsunula plánované dodávky zpracovaného jaderného paliva ze Sellafieldu na neurčito.
Smíšené kysličníkové palivo (MOX) nebylo původně určeno pro elektrárnu ve Fukušimě, nýbrž pro reaktory ve městě Omeazaki na jihovýchodě země.
Projekt za půldruhé miliardy
Protijaderné hnutí není v Británii zdaleka tak silné jako v Německu, atomová energie zde má ale také své odpůrce. A těm je Sellafield již roky trnem v oku.
"Existují jasné důkazy o tom, že na západě Cumbrie neexistují příhodné geologické podmínky, které by umožňovaly umístění podobného velkoskladu jaderného paliva," řekl deníku The Guardian emeritní profesor David Smythe z glasgowské univerzity.
"Vláda nemá náležité řešení v ohledu na zásoby tohoto vysoce radioaktivního odpadu," dodává Nathan Argent z hnutí Greenpeace. "Veřejnost jen ustavičně dezinformuje."
Kabinet premiéra Davida Camerona se přesto chystá připravit Brity na to, že v Sellafieldu vznikne další továrna na zpracovávání jaderného odpadu. A že její produkt nalezne ve světě odběratele navzdory současné krizi v Japonsku. Tvrdí navíc, že palivo mohou používat i britské jaderné elektrárny.
Británie v současnosti kryje pomocí jaderné energie přibližně šestinu své spotřeby elektřiny.
MOX je směs kysličníku uraničitého a plutoničitého a používá se jako palivo v termálních a rychlých množivých reaktorech, které v Japonsku postavila společnost Chubu Electric.
Továrna v Sellafieldu zahájila provoz v roce 2002 a celý projekt stál téměř 1,5 miliardy liber (36 miliard korun). Po nejméně deset let měla každoročně produkovat sto tun "recyklovaného" plutonia a uranu.
Za devět let své existence však odborníci v Sellafieldu vyrobili jen 13,8 tun MOX. Teď, když se provoz konečně rozjel náležitým tempem, ale Japonci prohlásili, že o jaderné palivo nemají zájem, a další země se o ně taktéž nijak nepřetahují.
V Sellafieldu se v současnosti nachází 84 tun plutonia z britských elektráren a 28 tun z elektráren zahraničních, převážně francouzských.
