Linku nazvanou Vlak svobody pohybu, která začíná na jihu u hranic Kosova s Makedonií a vede na sever k administrativní linii se Srbskem, založila před šesti lety Mise OSN (UNMIK) ve snaze usnadnit pohyb menšin, zejména srbské.
Tento vlak, který si oblíbili jak Albánci, tak i další etnické komunity, nabízí svezení za symbolickou cenu půl eura (15 Kč), píše agentura AFP.
Všichni jsme především lidi
"Pro mě je naprosto normální cestovat s lidmi jiné etnické příslušnosti. Vždyť všichni jsme především lidi," říká Avdi Syla.
"Od té doby, co jsem začal před dvěma měsíci vlaku využívat, se nestal ani nejmenší incident," dodává tento dvacetiletý albánský student.
Infobox
Přečtěte si o Kosovu
Řidič autobusu Milorad Trajkovič, který žije v srbské enklávě Slovinja, nastupuje do vlaku na prištinském předměstí Kosovo Polje.
"Když byl vlak uveden do provozu, obtěžovali cestující různé bandy, a bezpečnost musela zajišťovat policie. Ale teď je to lepší, nikdo se vás už neptá na národnost," ujišťuje sedmapadesátiletý muž.
Trajkovič, jehož žena a syn uprchli po válce (1998-99) do Srbska, raději nekomentuje jednání mezi Albánci a Srby o budoucím statusu provincie, jež je od roku 1999 pod správou OSN.
"Přeji si jedině to, aby se moje rodina vrátila do Kosova, ale syn je proti," říká.
Aby byl vlak pro Srby přitažlivější, přijímá UNMIK platby i v dinárech, i když obecně používanou měnou v Kosovu je euro.
"Jet na sever? Nemám dost důvěry"
V Kosovské Mitrovici (40 kilometrů severně od Prištiny), která je rozdělena na srbský sever a albánský jih, vlak projíždí bez problémů i místa, kde vládne mimořádně velké napětí mezi oběma etniky.
Jede směrem k severu k hranicím se Srbskem, ale v té době už v něm nebývá žádný Albánec. Pro kosovské Albánce znamená jižní polovina Kosovské Mitrovice konec cesty. Nikdo z nich se nedovažuje do srbské zóny.
"Nevím, jestli byli Albánci oběťmi incidentů, ale já nemám dost důvěry, abych jel tímto vlakem na sever," vysvětluje čtyřicetiletý Shemsi Hasani, který během kosovské války utekl ze své obce Košutova na severu provincie, kde tvoří většinu Srbové
.Zpočátku řídili vlak lidé ze zahraničí, ale situace se už natolik zlepšila, že se v řízení střídají po boku cizinců i dva Albánci a dva Srbové.
"Mluvím trochu albánsky a srbsky, ale s domluvou není žádný problém. Když mluvíme s kolegy z lokomotivy, rozumíme si velmi dobře," tvrdí třiašedesátiletý Keňan Peter Cutha, který je jedním ze dvou zahraničních řidičů.
"V Kosovu mě netrápí nic jiného než klima," říká se smíchem.
