Skupina zhruba 50 migrantů v sobotu večer překonala polskou bariéru na hranici s Běloruskem a dostala se do Polska. Na jiném místě se podle policie o přechod pokusila větší skupina migrantů, ale neúspěšně.
Migranti házeli na policisty kameny a jednoho z nich zasáhli do helmy. Podle policie byl zásah tak silný, že helmu poškodil. Agentura DPA uvedla, že policista utrpěl lehké zranění.
Polská policie v pohraničí v sobotu zadržela rovněž čtyři osoby podezřelé z převaděčství, které se pohybovaly společně s migranty. Šlo o dva Gruzínce, jednoho Poláka a jednoho Syřana, napsala DPA.
Celkově polská pohraniční stráž za sobotu podle agentury Reuters zaznamenala 223 pokusů o ilegální překročení hranice. Informace je těžké ověřit, v polském příhraničním pásmu platí nouzový stav a nesmí tam novináři ani humanitární pracovníci. To platí i pro pohraniční oblast na běloruské straně, upozornila DPA.
Zvěsti mezi migranty
Polské ministerstvo vnitra podle agentury AP uvedlo, že se snaží zastavit zvěsti šířící se mezi migranty, podle kterých se Polsko dohodlo na pondělním přesunu migrantů do Německa. Na mobilní telefony v oblasti proto posílá vysvětlující zprávy v angličtině. "Je to naprostá lež a nesmysl! Polsko bude dál chránit svou hranici s Běloruskem," cituje AP z těchto zpráv.
U hranic s Běloruskem je nyní na 15 tisíc vojáků, které tam polská vláda vyslala na pomoc pohraničníkům kvůli většímu počtu migrantů z Blízkého východu. Ti se přes tuto hranici snaží dostat už několik měsíců, v posledním týdnu se jich tam ale nahromadilo několik tisíc.
Větší skupiny migrantů se v posledních dnech opakovaně snaží dostat přes plot z žiletkového drátu. Z vyhrocení situace viní Varšava a Brusel běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka, který podle nich podporuje přesun migrantů ze třetích zemí k běloruským hranicím ve snaze destabilizovat Evropskou unii. Podle Západu jde o Lukašenkovu odvetu za unijní sankce uplatňované proti běloruskému režimu za porušování lidských práv.
Polská pohraniční stráž v neděli zároveň obvinila Bělorusko z příprav velkého pokusu o zdolání polské hranice skupinami migrantů, ke kterému by mohlo dojít ještě během víkendu. Přípravy jsou podle pohraničníků již v plném proudu, uvedl zpravodajský server Onet.
Náměstek polského ministra vnitra Maciej Wonsik ohlásil, že k hranicím míří v Bělorusku další skupiny migrantů. Pochod většího množství migrantů k hranici s Polskem hlásí i nezávislá běloruská média. "Všechny naše síly jsou v pohotovosti," uvedlo polské ministerstvo vnitra.
"Vypadá to jako přípravy na násilné překročení našich hranic. Jsou dováženy obrovské dřevěné klády, které dozajista mají snížit výšku (polského) oplocení. Vidíme osoby, které dávají pokyny cizincům a zjevně je instruují o krocích, které mají být podniknuty. Máme informace, že vše se má odehrát dnes," uvedla mluvčí pohraniční stráže Katarzyna Zdanowiczová podle televize TVN 24. V táborech migrantů podle mluvčí roste počet běloruských vojáků a pohraničníků.
Mluvčí ministra pověřeného koordinací polských zpravodajských služeb uvedl, že u hranic může tábořit okolo čtyř až pěti tisíc migrantů. "V posledních hodinách došlo u hranic ke koncentraci větších sil z běloruské strany. Máme co do činění také s tím, že (Bělorusové) přivádějí další skupiny migrantů do bezprostřední blízkosti naší hranice," řekl TVN 24 mluvčí Stanislaw Žaryn.
"Očekáváme, že krize nezeslábne, ale situace bude stále napjatá a bude docházet k pokusům o eskalaci na vytipovaných místech. Čekáme dlouhodobou krizi," dodal Žaryn.
Ve hře je aktivace článku IV.
Polsko spolu s Litvou a Lotyšskem kvůli migrační krizi na hranicích s Běloruskem zvažuje aktivaci článku čtyři smlouvy o Severoatlantické alianci, řekl v neděli agentuře PAP polský premiér Mateusz Morawiecki. Aktivace článku čtyři je krok, který byl v dějinách NATO použit jen několikrát, poznamenala agentura AP.
"Diskutujeme s Lotyšskem a zejména s Litvou, zda nemáme využít čtvrtého článku (smlouvy o NATO). To je řešení, které předpokládá vzájemné konzultace, pokud podle názoru kterékoliv členské země bude ohrožena její územní celistvost, politická nezávislost či bezpečnost. Zdá se mi, že je to čím dál více potřebné. Protože už jen nestačí, abychom veřejně vyjadřovali své znepokojení, teď jsou zapotřebí již konkrétní kroky a zapojení celé aliance," řekl Morawiecki, který v sobotu jednal se šéfy lotyšské a litevské vlády.
Varšava, Vilnius a Riga obviňují Minsk, že migranty používá jako nástroj v hybridní válce proti Evropské unii v odvetě za sankce, které EU přijala kvůli porušování lidských práv při potlačování protestů proti autoritářskému režimu Alexandra Lukašenka. Ten obvinění odmítá.
Morawiecki uvedl, že běloruský režim používá v hybridní válce proti EU nejen migranty, ale také dezinformace o dění na hranici, které se dostávají i do západních médií. "Vytváří se alternativní realita, která očišťuje viníky a vinu vrhá na Polsko," postěžoval si. Situaci běženců, živořících na hranicích, by podle něj zlepšilo, kdyby Bělorusko přestalo bránit polským transportům s humanitární pomocí v cestě k migrantům. "Lež lze porazit jen pravdou," poznamenal polský premiér a argumentoval, že vláda vytvořila zvláštní informační portál, aby na Lukašenkovu dezinformační ofenzívu odpověděla.
Nicméně na dotaz, zda umožní přístup novinářů do polského pohraničního pásma, kam nyní nesmějí, protože tam platí výjimečný stav, polský premiér odpověděl záporně. "Situace je natolik napjatá, že v případě protržení pohraničního kordonu by novináři byli přímo ohrožení na zdraví a životě," prohlásil.
Morawiecki ocenil, že v Evropské unii roste pochopení, že krize není věcí jen Litvy, Lotyšska a Polska, ale celého společenství. Příští summit EU by měl podle premiéra jednat o dalších sankcích proti Minsku, jakož i o úplném uzavření hranic s Běloruskem, což by Lukašenka hospodářsky poškodilo. Polský premiér také usoudil, že celá unie "by se měla solidárně složit" na vybudování pět metrů vysoké zábrany na polsko-běloruských hranicích, která bude stát miliardu až 1,5 miliardy zlotých (asi 5,4 až 8,1 miliardy Kč).
