Washington - Bezpečnostní situace v Afghánistánu je horší, než se obecně prezentuje. Vyplývá to alespoň z tajných dokumentů, které zveřejnil známý server WikiLeaks.
Ve více než 90 tisících dokumentech z období od ledna 2004 do prosince 2010 se hovoří mimo jiné o tajných akcích speciálního amerického komanda, cíleném zabíjení vůdců Tálibánu a nezveřejněných incidentech s afghánskými civilisty.
Ohrožujete životy Američanů
Kromě toho se v nich naznačuje, že Pákistán, ostentativní spojenec USA v boji proti terorismu, tajně podporuje styky své zpravodajské služby s afghánskými povstalci.
Bílý dům zveřejnění dokumentů ostře kritizoval s tím, že ohrožuje životy Američanů a jejich partnerů i národní bezpečnost USA.
"USA co nejostřeji odsuzují zveřejňování tajných informací jednotlivci nebo organizacemi," citovaly agentury prohlášení bezpečnostního poradce Bílého domu Jamese Jonese.
"Wikileaks se nijak nesnažila v dané záležitosti kontaktovat americkou vládu," zlobí se. "Nezodpovědný únik" ale podle něj nebude mít žádný vliv na angažovanost USA v Afghánistánu a Pákistánu s cílem "bojovat proti našim společným nepřátelům".
Pákistánský velvyslanec v USA Husain Hakkani označil zveřejnění tajných dokumentů o válce v Afghánistánu za "nezodpovědné" a potvrdil, že Pákistán nadále zůstává pevným spojencem USA v boji proti terorismu. Zveřejněné dokumenty podle něj obsahují nepřesné informace, neodrážející realitu v terénu.
"Spojené státy, Afghánistán a Pákistán jsou strategickými partnery a snaží se společně vojensky i politicky bojovat proti Al-Káidě a jejím spojencům z Tálibánu," uvedl Hakkani v prohlášení.
Zprávu o dokumentech v neděli večer současně zveřejnily na svých webech The New York Times, německý magazín Der Spiegel a britský The Guardian.
Podklady údajně získaly už před několika týdny a každý z nich provedl vlastní analýzu ohromného množství údajů obsažených v dokumentech. Podle agentury AP jde údajně o takzvané "syrové zpravodajské informace".
Zakladatel Wikileaks Julian Assange řekl magazínu Der Spiegel, že získaný materiál změní veřejné mínění i názory lidí s politickým a diplomatickým vlivem. "Tyto údaje jsou nejkompletnějším popisem války, jaký byl kdy vydán během probíhajícího ozbrojeného konfliktu. Ve své úplnosti zastiňuje všechno, co bylo o válce v Afghánistánu řečeno."
Různý pohled na věc
Podle magazínu Der Spiegel ukazují podklady válku v Afghánistánu z pohledu amerických vojáků a poskytují tak o ní "nepřefiltrovaný" obraz.
Všechny tři listy citují také také podrobné popisy speciálních operací americké elitní jednotky Task Force 373, specializované údajně na "cílenou likvidaci" vysokých představitelů Tálibánu a akce proti "vysoce ceněným povstaleckým a teroristickým cílům". Některé z těchto operací vyústily v neúmyslné zabití afghánských civilistů, vyplývá z dokumentů.
Jedním z takových případů byla operace proti Libyjci Laisi Libímu, označovanému v dokumentech jako vysoký vojenský velitel Al-Káidy. Libí údajně vedl výcvikový tábor Al-Káidy v pákistánské příhraniční oblasti Severní Vazíristán. Při akci z roku 2007, bylo podle jednoho z tajných dokumentů kromě Libího zabito ještě šest nepřátelských bojovníků a sedm nezúčastněných civilistů - všechno byly děti.
Jednotka Task Force 373 si podle britského The Guardinu vybírá své cíle ze seznamu "zabít nebo dopadnout" známého jako JPEL (Joint Prioritized Effects List). Na něm je více než 2000 vysokých osobností Tálibánu a Al-Káidy, napsal britský list.
Podle listu The New York Times dokumenty, včetně tajných telegramů a hodnotících zpráv mezi vojenskými představiteli a diplomaty, napovídají, že "Pákistán dovoluje pracovníkům své tajné služby přímá setkání se zástupci Tálibánu na tajných strategických schůzkách k organizování sítě militantních skupin, které bojují proti americkým vojákům v Afghánistánu a dokonce připravují spiknutí k zavraždění afghánských vůdců".
The Guardian naproti tomu vyhodnotil dokumenty odlišně. Podle něj neposkytují přesvědčivé a nenapadnutelné důkazy o spřeženectví mezi pákistánskými tajnými službami a Tálibánem.
