Burgas - Ačkoliv z veřejných zdrojů zatím nelze přesně určit, kdo stojí za středečním teroristickým útokem v bulharském Burgasu, nahrávají okolnosti, výroky politiků i případy z minulých let logickému závěru, že jde o pokračování tajné války mezi Izraelem, Íránem a jeho spojencem Hizballáhem.
Nad smrtí pěti izraelských turistů, bulharského řidiče a samotného atentátníka se totiž vznáší stín Imáda Mugníji.
Libanonský "geniální terorista" přišel o život před čtyřmi lety v Damašku poté, co v jeho autě vybuchla bomba.
Hizballáh pomohl Mugníja vystavět, podle dostupných zdrojů řídil jeho tajné operace a hlavně byl hlavní íránskou spojkou. Z překvapivé vraždy jednoho ze svých nejschopnějších a nejvlivnějších členů obvinila šíitská organizace právě Izrael.
Teror v Burgasu:
Rok 2008 byl pro blízkovýchodní zpravodajské hry klíčový, a je tudíž velmi pravděpodobné, že bulharský atentát je další ze série odpovědí operativců Hizballáhu na Mugníjovu smrt.
"Překročili jste hranici, sionisté. Jestli chcete otevřenou válku, máte ji mít," prohlásil ve smuteční řeči za svého oblíbence vůdce libanonské "Boží strany", šejch Hassan Nasralláh. Mugníju pohřbil s poctami hodnými krále.
Architekt Hizballáhu
Tvrzení o odplatě nahrává i skutečnost, že oblíbenou bulharskou turistickou destinací Izraelců zazněl výbuch v den 18. výročí jiného teroristického činu: atentátu na židovské centrum v argentinském Buenos Aires, při kterém zemřelo 85 lidí.
Architektem jihoamerického útoku měl být také Mugníja. Ve srovnání s ním byl Usáma bin Ládin až do 11. září 2001 amatérem.
Mugníja - vychovaný v palestinské organizaci Fatah Jásira Arafata - zorganizoval atentáty na americkou ambasádu a základnu amerických a francouzských vojáků v Bejrútu v roce 1982 a prakticky se postaral o stažení jednotek ze země. Vedle toho vymýšlel a řídil během libanonské občanské války únosy cizinců a letadel.
Vždy měl blízko k Al-Káidě, stejně jako k íránským Revolučním gardám a údajně i k samotným ajatolláhům. Spekuluje se o tom, že nějakou dobu dokonce v Íránu žil a minimálně cestoval po zemích Blízkého východu na diplomatický pas vydaný v Teheránu.
Od jeho smrti v roce 2008 Izrael dokázal ve spolupráci s ostatními západními tajnými službami překazit několik pokusů o odplatu. Aspoň tak zmařené atentáty v Turecku, Keni, Ázerbájdžánu, Řecku, letos pak v Gruzii, Indii a Thajsku Izraelci popisují. Jeruzalém pokaždé z operací vinil Hizballáh a arcinepřítele Írán.
Silná slova
Zajímavé je, že letos v lednu zabránily bezpečnostní složky pokusu o atentát i v samotném Bulharsku.
Ve středu útočníci uspěli. Tajná íránsko-izraelská válka se poprvé veřejně přesunula do východní Evropy. Že se nikdo k akci veřejně nepřihlásil? Národnost obětí je jasným vzkazem. Navíc kromě Hizballáhu a Íránu (snad až na raněnou Al-Káidu) existuje málo mezinárodních organizací a států, které by byly schopné dotáhnout podobnou akci na cizím kontinentu do konce. Nemluvě o motivaci.
Čekat, že izraelský premiér Benjamin Netanjahu v příštích dnech vyšle letadla na Írán nebo na Libanon, by nicméně bylo naivní.
Silnou rétoriku použil v minulosti už mnohokrát a detaily o vojenských zásazích se na veřejnost nedostaly. Spíš se stane, že Izraelci zasáhnou proti šíitským nepřátelům znovu v rámci pravidel tajné války - konfliktu, kde čirou pravdu zná jen hrstka zasvěcených.
