Nevyřešená otázka sterilizace žen bez jejich souhlasu se Slovensku vrátila jako bumerang z minulosti.
Narozdíl od českých žen, které před nemocnicí v ostravských Fifejdách protestovaly, ty slovenské lmčí - přestože zprávy o jejich případech ukazují, že také ony byly v minulosti sterilizovány bez svobodného a vědomého souhlasu.
Přečtěte si o případech sterilizace žen v Česku
Česká republika přitom prostřednictvím obsáhlé zprávy ombudsmana Otakara Motejla už v roce 2005 přiznala, že takové sterilizace jsou nelegální. Tím v Česku alespoň odstartovala diskuze, jak se vypořádat s nepříjemným stínem minulosti. I když se nic z toho nakonec nepromítlo do praxe či změny zákonů, srovnání se Slovenskem vyznívá jasně: na Slovensku panuje ticho, které předstírá, že tady se nic podobného nedělo.
Infobox
Případ Ferenčíková, nejznámější kauza v Česku
- Helena Ferenčíková podala žalobu k soudu. Ten rozhodl v její prospěch.
- Roku 2001 porodila ve Vítkovické nemocnici v Ostravě druhé dítě. Stejně jako v případě prvního dítěte šlo o porod císařským řezem.
- Společně s druhým porodem paní Ferenčíkové podvázali vaječnky. Lékaři si vyžádali souhlas rodičky pár minut před zákrokem, v průběhu porodu.
- Její dokumentace sice obsahuje formální tvrzení, že "pacientka žádá sterilizaci", to ovšem není dostatečné vzhledem k tomu, že sterilizace představuje závažný a v drtivé většině případů také nevratný lékařský zákrok.
- Nejdříve se přidala ke stížnostem prvních deseti žen ombudsmanovi. V březnu roku 2005 byla zvolena mluvčí neformální skupiny 25 obětí nucené sterilizace v ostravském regionu.
- V listopadu 2005 Krajský soud v Ostravě rozhodl, že provedením sterilizace byl ze strany lékařů Vítkovické nemocnice porušen zákon a že se nemocnice musí paní Ferenčíkové omluvit. Tento rozsudek je první svého druhu ve Střední Evropě. Nemocnice se odvolala.
A to se týká čelných představitelů země i médií většinu z nich téma násilných sterilizací popsaných ve Zprávě Helsinské komise amerického Senátu nezaujalo.
Ostrý tón komisařů
Komisaři přitom ve Zprávě zvolili vůči Slovensku velmi ostrý tón. Podle nich se s tímto citlivým tématem dodnes nevyrovnalo "neprojevilo žádný soucit ani lítost nad sterilizovanými ženami".Vyšetřování protiprávních sterilizací žen přineslo jediný výsledek zvětšilo už tak obrovskou "propast mezi majoritou a romskou menšinou". Následný postoj slovenské vlády a dalších oficiálních orgánů vedl podle Zprávy k tomu, že "Neromové uvěřili, že Romové si to celé vymysleli". Kromě toho Helsinská komise vyčítá státním organizacím v oblasti lidských práv, že ve výkonu svých povinností v otázce ilegálních sterilizací "totálně selhali".
Zpráva chronologicky cituje slovenské politiky a jejich vyjádření o romské populaci. V předvolební kampani v roce 2002 dnešní premiér a šéf SMERu Robert Fico podle zprávy řekl, že "nezodpovědný nárůst romské populace musí být aktivně kontrolován". Králem slovních perel o slovenských Romech je také současný koaliční partner Fica a šéf nacionalistické Slovenské národní strany Ján Slota. Jeho výroky o tom, že "Romové se množí jako myši" a že "na takové lidi je třeba malý dvůr a dlouhý bič", jsou na Slovensku notoricky známé.
Ať se stará o New Jersey
Byl to právě Ficův SMER, který nominoval svého člověka na post místopředsedy vlády pro lidská práva a národnostní menšiny. "Necítím žádnou potřebu komentovat dřívější vyjádření pana Fica, proč bych to měl dělat," reagoval Dušan Čaplovič na přímou otázku, jak hodnotí s odstupem času a zvláště v souvislosti se Zprávou Helsinské komise vyjádření svého šéfa.
"Ale musím říct, že pan (Christopher) Smith (člen komise za New Jersey pozn. red.) by se měl víc starat o to, co se děje v New Jersey," dodal Čaplovič, "tam totiž mají větší problémy s černochy, než jaké jsme my kdy měli s Romy." Čaplovič momentálně studuje všechny dokumenty související s vyšetřováním a plánuje setkání se všemi zainteresovanými na vyšetřování ministrem zdravotnictví, generálním prokurátorem, s mimovládními organizacemi a samotnými Romy.
Případ možná otevřeme
Čaplovič však považuje obvinění Helsinské komise za "natolik závažné", že nevyloučil znovuotevření celého případu. Faktem totiž je, že vyšetřování v roce 2003 neskončilo s jednoznačným výsledkem a v roce 2005 ho slovenská Generální prokuratura uzavřela kvůli procesním chybám ve vyšetřování.
Zplnomocněnkyně vlády pro romské komunity Klára Orgovánová je zvědavá, jak se nakonec její přímý nadřízený Dušan Čaplovič zachová. "Víte, závěry vyšetřování opravdu nebyly jednoznačné, nedaly odpověď na to, zda ženy sterilizovali bez jejich souhlasu i po roce 1989, a proto by se v tom možná mělo pokračovat," říká Orgovánová. "Téma sterilizací bez vědomého souhlasu považuji za velmi citlivé a Slovensko se s tím musí vypořádat," říká.
Zavřeme vám muže
Centrum pro reprodukční práva, které spolupracovalo na publikaci "Tělo a duše", jež bylo vlastně spouštěcím mechanismem diskuze o sterilizacích, mluví o zastrašování žen. Vyšetřovatelé jim údajně vyhrožovali, že je zavřou, pokud se jejich obvinění nepotvrdí jako pravdivá, a že zavřou jejich muže, se kterými žily ve vztahu předtím, než dovršily 15 let.
"Vyšetřovatelé důvěřovali víc lékařům než sterilizovaným ženám," tvrdí Vanda Durbáková z Poradny pro lidská a občanská práva. V některých nemocnicích nedovolí právním zástupcům stěžovatelek nahlédnout do zdravotnické dokumentace. "Dovolili to jen ženám, ale ty je buď neuměly přečíst, nebo neznaly latinu," dodává Durbáková.
Dnes sterilizaci chtějí
Dnes je paradoxně situace romských žen úplně jiná - velké procento z nich se sterilizace dožaduje. "Ženy se chtějí dát samy sterilizovat," říká Anastázia Stoličná z humanitního centra z Huncoviec. V této oblasti mají ženy průměrně 10 až 13 dětí a v mnohých případech žije 15členná rodina v jedné místnosti. Děti spí většinou na podlaze. "Pro ně je sterilizace po takovém pátém dítěti jediná šance, jak přežít, nemohou to řešit jinak, protože nemají peníze na antikoncepci ani na potraty."
Na Slovensku stojí sterilizace i s pobytem v nemocnici kolem 7500 korun. Romky dávají takovou částku dohromady jen těžce. Stoličná se přesto snaží o nějakou dohodu mezi gynekology a zdravotními pojišťovnami, aby to ženy vyšlo levněji. "Stát by jim měl na ty sterilizace přispět, protože takovou chudobu, do které nešťastné ženy přivádí ve velkém tyto děti, jste ještě neviděli," vysvětluje Stoličná. Je přesvědčena, že jde o zralé ženy, které jsou si plně vědomy důsledků sterilizace.
