Pasadena - Americký Národní úřad pro letectví a kosmonautiku (NASA) vyšle v sobotu nad ránem k Měsíci sondu, jež má vysvětlit původ podivné záře nad horizontem, kterou astronauti misí Apollo pozorovali před svítáním.
NASA vypustila sondu v naplánovaný čas 05:27 SELČ. Zařízení Lunar Atmosphere and Dust Environment Explorer (LADEE) má za úkol doletět na lunární oběžnou dráhu a analyzovat tam vzorky měsíčního prachu. Poté klesne až k povrchu a nasbírá vzorky i tam.
Let sondy se po odpoutání od posledního stupně nosné rakety dostal do určitých potíží - zařízení se totiž točí rychleji, než by mělo, byť míří správným směrem. Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) ale ubezpečil, že s napravením situace není třeba spěchat, protože je na to zapotřebí dvou až tří týdnů.
Operátoři sice nechali v provozu kola sondy s cílem její pohyb stabilizovat, ale řídící počítač je naopak automaticky zatáhl, zřejmě kvůli příliv nadměrného množství proudu.
Výzkum lunární atmosféry stojí NASA asi 280 milionů dolarů (5,5 miliardy Kč). "Lidi občas zaskočí, když mluvíme o měsíční atmosféře, protože ve škole nám říkali, že Měsíc ji nemá. On ji ale má. Je opravdu velice tenká," řekla vědkyně úřadu NASA Sarah Nobleová. Plynný obal je přitom tak tenký a jemný, že přistávání kosmických aparátů ho může "rozbouřit".
Experti NASA totiž mají za to, že pozorovanou záři způsobují právě prachové částice. Poslední vzorky ale odebrali astronauti v sedmdesátých letech minulého století, a tak je třeba k zemskému souputníkovi vyslat nového průzkumníka.
Analýza měsíčního prachu má navíc pomoci při přípravě dalších robotických i pilotovaných misí na Měsíc.
Cíle mise jsou tedy tři: Změřit hustotu a proměnlivost měsíční atmosféry před tím, než se na Měsíc vrátí lidé, zjistit, zda to, co astronauti mise Apollo pozorovali, skutečně byly odrazy měsíčního prachu, nebo něco jiného, a v neposlední řadě odhadnout, s jakými pohyby, respektive nánosy prachu je třeba počítat při projektování stálé měsíční základny.
"Kosmický vysavač" velikosti osobního auta odstartoval z kosmodromu na ostrově Wallops ve Virginii. Ke hvězdám jej nese zbrusu nový typ nosné rakety - pětistupňový Minotaur V.
Po přiblížení k Měsíci provede sonda LADEE přibližně čtyřiadvacetihodinový manévr, který jí dovolí sestoupit na oběžnou dráhu ve výšce 20 až 60 kilometrů nad měsíčním povrchem (v závislosti na kolísajícím gravitačním poli). Jeden oblet bude dlouhý přibližně 250 kilometrů.
Po zhruba devíti měsících od startu začne zařízení postupně klesat, až narazí na měsíční povrch. Do poslední vteřiny by ale mělo na Zem posílat cenná data.
Pro vesmírné středisko Wallops byl dnešní start premiérovým letem do hlubšího vesmíru. Základna je totiž využívána převážně pro výzvědné účely, takže sondy končí svou pouť na oběžné dráze kolem Země.
Zajímavostí také je samotná raketa Minotaur V. Ta vychází ze čtyřstupňové verze, kterou tvoří dva stupně mezikontinentální balistické střely Minuteman II a dva stupně nosiče Pegasus-XL, je ale navíc doplněna o pátý stupeň. Ten slouží k dopravení nákladu na geostacionární oběžnou dráhu a k meziplanetárním misím. Raketa Pegasus je výjimečná v tom, že startuje z podvěsu letadla.
