Na Marsu tekla divoká řeka, sonda Curiosity má důkaz

ČTK Petr Jemelka ČTK, Petr Jemelka
28. 9. 2012 11:47
Sonda vyfotila oblázky, které s největší pravděpodobností semlela voda
Němý pamětník marťanské vody. Snímek jako důkaz.
Němý pamětník marťanské vody. Snímek jako důkaz. | Foto: NASA

Pasadena - Marťanské vozítko Curiosity našlo po sedmi týdnech na povrchu rudé planety oblázky, které vědci považují za důkaz, že tam kdysi byla tekoucí voda a tedy i podmínky vhodné pro život.

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) ve čtvrtek zveřejnil fotografie ukazující horniny tvořené pískem a ohlazenými kamínky, jež prý svůj tvar získaly nejspíš právě díky vodní erozi.

"Vědecký tým se shodl na tom, že je unášel silný vodní proud," řekla novinářům Rebecca Williamsová. Její kolega z týmu John Grotzinger pak připustil, že odborníci jsou z odhalení "skutečně nadšení".

Na dalekosáhlé závěry o možné existenci života je zatím příliš brzy, vědci ale připouštějí, že díky nálezu stop vody je hypotéza o "živém Marsu" zase o něco pravděpodobnější. "Otázka obyvatelnosti jde daleko za toto prosté pozorování vody na Marsu," zdůraznil Grotzinger. "Každopádně je ale voda místem, kde se mikroorganismy mohly vyvíjet."

Mars pohledem Curiosity:

Zkoumané horniny podle předpokladů vznikly asi před sedmi miliardami let, ale tekoucí voda se pak mohla na Marsu vyskytovat ještě dlouho poté. "Máme za to, že to mohly být tisíce nebo miliony let," uvedl Bill Dietrich z Kalifornské univerzity.

Po první zběžné analýze se vědci chtějí novému objevu věnovat hlouběji. Budou měřit tvar a velikost jednotlivých oblázků, což by jim mohlo pomoci odhadnout velikost a rychlost pradávného vodního toku. Už nyní odhadují, že vyfotografovaná hornina zřejmě kdysi byla dnem mělké říčky, v níž bylo vody asi po kotníky či po kolena.

Zatím se nerozhodlo, zda Curiosity dostane na tomto místě příkaz prozkoumat vzorky horniny ve své mobilní chemické laboratoři nebo zda bude hledat lepší místo pro odběr. Rozbor by mohl napovědět něco více o oné zmizelé vodě - například to, jaké měla pH.

Existence vody na Marsu není pro vědecký svět žádným velkým překvapením, protože díky družicovým snímkům povrchu planety se o výskytu vodních toků spekulovalo už dříve. Fotografie oblázků se ale mohou stát prvním přímým důkazem.

Vozítko Curiosity za 2,5 miliardy dolarů (asi 51 miliard Kč) přistálo ve velkém kráteru poblíž rovníku Marsu začátkem srpna. Nyní se pohybuje v oblasti Glenelg vzdálené jen několik stovek metrů od přistání, protože zpočátku popojíždělo v terénu jen velmi opatrně a pomalu. Hlavním cílem Curiosity je ale Mount Sharp, což je hora zvedající se ze dna Galeova kráteru, kam sonda dosedla. Od místa přistání je hora vzdálená asi osm kilometrů a cesta k ní by měla Curiosity trvat několik měsíců.

 

Právě se děje

teď

Kanadský soud uznal útočníka, který najel v Torontu do davu lidí, vinným

Kanadský soud uznal vinným z desetinásobné vraždy a 16 pokusů o vraždu Aleka Minassiana, který v roce 2018 vjel v Torontu s dodávkou do chodců. Deset jich zabil a 16 zranil. Osmadvacetiletý muž se hlásil ke skupině lidí žijících v "nedobrovolném celibátu" (anglicky involuntary celibate, zkráceně incel), která je spojována také s dalšími útoky, píší americká média.

Minassianův právník se soudu snažil dokázat, že jeho klient nevěděl, že činí něco špatného, protože trpí poruchou autistického spektra. Minassian se loni k činu nepřiznal a jeho právní zástupci tvrdili, že vzhledem ke svému psychickému stavu není trestně odpovědný.

Soudkyně Anne Molloyová však rozhodla, že se tato tvrzení nepodařilo přesvědčivě prokázat. Není podle ní pochyb, že jeho činy byly dopředu naplánované a úmyslné, a že si byl plně vědom toho, co dělá. Minassian podle ní rovněž vyhledával a užíval si pozornost, kterou mu jeho čin přinesl.

Minassian najel v dubnu 2018 se zapůjčenou dodávkou do davu chodců v rušné čtvrti na severu Toronta. Mezi mrtvými bylo osm žen a dva muži, lidé ve věku mezi 22 a 94 lety.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno teď

Izrael obvinil kvůli masivnímu úniku ropy Írán z ekologického terorismu

Za únik ropy, která zamořila desítky kilometrů pobřeží v Izraeli a Libanonu, je odpovědná loď Emerald libyjského majitele, která vyplula z Íránu. Řekla to dnes izraelská ministryně životního prostředí Gila Gamlielová a únik označila za "ekologický terorismus", který má vazbu na Írán. Její názor ale nepotvrdily bezpečnostní složky.

Podle ministryně je loď stará 19 let a z Íránu vyplula s nákladem surové ropy. V blízkosti Izraele plula za tmy s vypnutými komunikačními kanály. Gamlielová řekla, že posádka toxický materiál nelegálně vypustila do izraelských vod. Izrael podle ní bude usilovat o náhradu u firmy, u níž je loď pojištěna, a nedovolí Íránu ničit moře a život v něm.

"Írán praktikuje terorismus nejenom jadernými zbraněmi a snahou dostat se k našim hranicím. Páchá ho také poškozováním životního prostředí. Bojujeme proti znečištění a ubližování životnímu prostředí bez ohledu na hranice," řekla ministryně. Neposkytla ale informaci o libyjské firmě, která plavidlo vlastní, ani detaily o íránském podílu na úniku látky. Pohrozila však zahájením soudního řízení. "Budeme se soudit jménem všech izraelských občanů kvůli škodě na zdraví, přírodě, floře i fauně," řekla.

Izraelská televize Channel 13 ale oznámila, že představitelé bezpečnostních složek názor Gamlielové nesdílejí. Televize také vyjádřila podivení nad tím, že se na obsahu sdělení ministryně nepodílela tajná služba Mossad nebo jiné bezpečnostní agentury.

Televize Kan s odvoláním na nejmenovaného bezpečnostního představitele oznámila, že se nezdá, že byl Írán do úniku toxinů přímo zapojen. Slova ministryně plně nepotvrdil ani generální ředitel z jejího úřadu Rani Amir.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 46 minutami

Útočník ve Švédsku pobodal osm lidí, policie případ vyšetřuje jako terorismus

Při útoku nožem ve městě Vetlanda na jihu Švédska bylo zraněno osm lidí, z toho dva vážně. Policie čin vyšetřuje jako terorismus. Pravděpodobného pachatele, kterým je přibližně dvacetiletý muž, strážci zákona postřelili a zatkli. S odvoláním na policii o tom informovaly zahraniční tiskové agentury.

Podle agentury DPA byl údajný útočník zasažen do nohy a nyní je v péči lékařů. Několik oblastí ve středu města vzdáleného asi 270 kilometrů na jihozápad od Stockholmu bylo uzavřeno. Policisté nejprve případ vyšetřovali jako pokus o vraždu, později ho ale přehodnotili na možný terorismus. Policie rovněž uvedla, že má situaci pod kontrolou.

Policisté přijeli na místo činu v centru města s přibližně 13 000 obyvateli kolem 15:00 poté, co lidé hlásili několik zraněných bodnou zbraní, uvedla veřejnoprávní televize SVT. Ministr vnitra Mikael Damberg hovořil o několika těžce zraněných osobách.

Švédský premiér Stefan Löfven odsoudil útok jako "hrůzný čin" a dodal, že na případu pracuje také tajná policie Säpo. "Průběžně vyhodnocují, zda je důvod k posílení bezpečnostních opatření, a jsou připraveni tak v případě potřeby učinit," uvedl v prohlášení citované švédskou tiskovou agenturou TT.

Zdroj: ČTK
Další zprávy