Guantánamo - Vojenské komise ustavené za účelem souzení nepřátelských bojovníků a předpokládaných teroristů zadržovaných na vojenské základně v Guantánamu se opět daly do práce.
Prvním vězněm, který před nimi po delší přestávce stanul, je Kanaďan Omar Khadr, který je obviněn z vraždy amerického vojáka v Afghánistánu v roce 2002.
Jeho případ je po mnoho let sledován především kvůli tomu, že Omarovi bylo v době zadržení armádou USA jen patnáct let. Podle jeho obhájců tak jeho soud porušuje mezinárodní právo, protože se jednalo o dětského vojáka.
Proces je však teď předmětem zájmu i z dalšího důvodu. Bude se totiž jednat o precedens, zda jsou vojenské komise schválené Kongresem roku 2006 a obnovené před dvěma týdny Barackem Obamou vůbec funkční. Podle mnohých tomu tak totiž není.
Jak vést procesy?
Kromě oprávněných pochybností o nedostatečných právech obviněných, kteří mohou být například usvědčeni na základě svědectví z doslechu, je tu totiž také jiná svízel.
Obdobné komise sice využili exprezidenti George Washington, Abraham Lincoln i Franklin Delano Roosevelt, na rozdíl od stovkami tisíc procesů prověřeného běžného právního systému však nikdo přesně neví, jak ty dnešní vojenské komise právně fungují, či mají fungovat.
A to se ukazuje i při nynějším předběžném slyšení, které v neděli na Guantánamu začalo za zavřenými dveřmi a nyní veřejně pokračuje.
Problémem, se kterým se nyní tribunál potýká, je hádka mezi obhájci o tom, kdo má Khadra zastupovat. Maličkost, která by byla u běžného soudu ihned rozřešena, je tady velkým problémem.
Právní noční můra
Šéf odboru obhajoby při vojenských komisích ministerstva obrany USA plukovník Peter Masciola chce od dubna propustit hlavního Khadrova obhájce, lieutenant commandera (hodnost v americkém námořnictvu na úrovni armádního majora) Williama Kueblera.
Kuebler však trvá na tom, že jej nemůže vyhodit bez souhlasu soudce. Protože se tribunál nedohodl na dalším postupu ani během jednání za tajnými dveřmi v neděli, bude před něj v pondělí předvolán Khadr, aby sám určil, kdo ho má hájit.
Podle lidí obeznámených s pozadím případu mezi muži existují rozdílné pohledy na to, co s obžalovaným a jak při vést. Zatímco Masciola ho prý chce poslat před americký federální soud, Kuegler naopak podporuje repatriaci do Kanady a propuštění do civilního života.
Nynější přetahování je však jen jedním z procedurálních problémů a odborníci varují, že se vojenské komise mohou zvrhnout v právní noční můru.
Guantánamská konstanta X
„Jednou z věcí, na které se všichni shodneme, je, že jakákoliv doba dokončení čehokoliv na Guantánamu bude muset být znásobena neznámou konstantou X," citovala agentura AP bývalého Bushova náměstka ministra zahraničí Charlese Stimsona.
„Nemyslím si, že by měli do příštího ledna jediný rozsudek," říká i současný Masciolův zástupce Michael Berrigan.
Obama slíbil do 22. ledna 2010 Guantánamo uzavřít. Před vojenskými komisemi v současnosti stojí jedenáct vězňů a další před ně chce postavit. Procesy se nyní konají na samotné základně, a pokud Obama bude chtít slíbený termín dodržet, musí je pak přemístit na americkou půdu, kde se však věc ještě více zkomplikuje.
Nikdo si totiž není jistý, zda by v takovém případě obžalovaní nezískali více práv, než kolik jim jich Obamova verze vojenských tribunálů přisuzuje.
"Je zde mnoho komplikovaných právních otázek, které jsou analyzovány, a toto je jedna z nich," citovala AP hlavního prokurátora vojenských komisí kapitána Johna Murphyho.
