Bělehrad/Sarajevo - Záplavy na Balkáně už si vyžádaly nejméně 44 lidských životů. S odvoláním na místní úřady to uvedla agentura AFP. Předchozí bilance hovořila o 34 mrtvých v Srbsku a v Bosně a Hercegovině. Počet obětí ještě nemusí být konečný vzhledem k tomu, že řada míst je stále pod vodou. Nebezpečí ale hrozí na řece Sávě, která způsobila povodně i v Chorvatsku a která by mohla dosáhnout vrcholu v neděli večer.
Povodňová situace v Srbsku a Bosně a Hercegovině se během neděle začala uklidňovat. Hladiny většiny řek už kulminovaly, někde dokonce klesají. Úřady ale teprve teď zjišťují rozsah katastrofy, počítají škody.
Podle meteorologů by měly hladiny toků dál klesat, protože nyní neprší a intenzivnější srážky se nečekají ani v nejbližší době.
Někde ovšem hladiny toků ještě nedosáhly svého maxima - platí to třeba pro srbské hlavní město Bělehrad a pro západ země, kde jsou tisíce příslušníků záchranných složek stále v pohotovosti. Velké nebezpečí podle úřadů představuje riziko sesuvů půdy, a to hlavně v kopcovité Bosně a Hercegovině.
Bezprostřední nebezpečí už nehrozí v srbských městech Šabac, Mitrovica a Kostolac, kde ještě v sobotu s obavami sledovali stoupající hladiny Sávy a Dunaje. Také částečně zaplavená elektrárna v Obrenovači u Bělehradu podle všeho neutrpěla vážnější škody.
Záplavy ohrozily přes milion lidí
Klidnější situace panuje i v Bosně a Hercegovině, kde záplavy ohrožovaly celou třetinu ze zhruba 1,2 milionu tamních obyvatel. Energetický koncern EPB uvedl, že dodávky proudu běží opět normálně. Úřady ale varovaly, že kvůli podmáčené půdě hrozí riziko sesuvů půdy.
Katastrofický obraz skýtá například bosenské město Doboj, kde obyvatele zaskočila přívalová vlna vysoká tři až čtyři metry a město zcela zaplavila. Podle úřadů tam záchranáři objevili zatím 20 těl a s prohledáváním domů ještě zdaleka nejsou hotovi.
"Nejvyšší prioritou je teď najít mrtvé. Bude jich mnoho," řekl tamní starosta Obren Petrović.
Údaje o počtu mrtvých se liší, úřady se totiž zdráhají bilanci potvrdit a slibují, že konečné číslo zveřejní po dokončení záchranných prací. Výši hmotných škod chtějí v Srbsku a Bosně spočítat do středy: už nyní se odhaduje, že jen na srbské straně povodně způsobily škody za více než miliardu eur (více než 27 miliard Kč).
Pomáhají i Češi
Na Balkáně pomáhají záchranné týmy z řady evropských zemí včetně České republiky. Devítičlenná jednotka Hasičského záchranného sboru ČR se zapojila do akce v okolí Bělehradu, v sobotu například odčerpávala vodu z elektrárny v Lazareveci, sdělila mluvčí sboru Nicole Zaoralová.
Češi mohou obětem povodní přispět i prostřednictvím veřejných sbírek, které už vyhlásily například humanitární organizace ADRA a Člověk v tísni.
Premiér Bohuslav Sobotka uvedl, že Česká republika chce být oběma zemím nápomocna také při obnově poškozené infrastruktury a při prevenci dalších katastrof. Na tuto pomoc vyčlenilo ministerstvo zahraničí celkem pět milionů korun.
Se záplavami se v minulých dnech potýkalo i Rakousko, Slovensko a Polsko, hladiny řek ale v těchto zemích až na výjimky klesají.
Například na Slovensku platí podle internetových stránek Slovenského hydrometeorologického ústavu třetí povodňový stupeň už jen na řece Hornád u Košic, prvního povodňového stupně dosahuje na východě Slovenska ještě řeka Bodva.
Do svých koryt se vrátily i toky v Dolních Rakousích, které se po intenzivních deštích vylily z břehů v pátek. Úřady odvolaly i pohotovost v nejpostiženější oblasti v okolí Lilienfeldu, kde už probíhají pouze úklidové práce.
V Polsku ještě hrozí rozvodněná Visla, jejíž hladina může na jihovýchodě země dosáhnout 7,5 až osmi metrů, situace by ale podle hydrometeorologů neměla být tak kritická, jako při povodních v roce 2010.
