"Řekli nám, ať střílíme i děti." Myanmarští vojáci se přiznali k masakrům Rohingů

Simona Fendrychová Simona Fendrychová
12. 9. 2020 13:43
“Střílejte na všechno, co uvidíte a uslyšíte.” Tak zněl podle jednoho vojína rozkaz jeho jednotce. Byl konec srpna roku 2017 a myanmarská armáda vpadla do vesnic na západě země, které obývali Rohingové. Více než 700 tisíc příslušníků této muslimské menšiny následně uprchlo do Bangladéše. Přinášeli svědectví o vypalování vesnic, vraždění a znásilňování. Nyní promluvili i někteří vojáci.
Jedna z 200 vypálených vesnic.
Jedna z 200 vypálených vesnic. | Foto: Reuters

Vojín Myo Win Tun rozkaz svého nadřízeného uposlechl. Zúčastnil se masakru třiceti rohingských mužů, které poté se svou jednotkou pohřbil v hromadném hrobě.

Vojín Zaw Naing Tun ve stejné době slyšel podobný rozkaz: "Zabijte všechny, koho spatříte, ať jsou to děti nebo dospělí." Jeho jednotka vymazala z povrchu zemského 20 rohingských vesnic.

"Stříleli jsme na všechny bez rozdílu. Stříleli jsme muslimské muže do čela a skopávali jejich těla do díry," popsal Myo Win Tun ve videonahrávce, ze které nyní citují světová média. Dále přiznal, že znásilnil jednu ženu, pohřbil sedm dětí, 15 mužů a osm žen do jednoho hromadného hrobu.

Od masakru rohingského obyvatelstva v Myanmaru, který OSN označila za genocidu, uběhlo už přes tři roky. O hrůzách a vraždění mluvili přeživší uprchlíci. Důkazy o genocidě přinesli i dva místní novináři Reuters, kteří se za to dostali na dva roky do vězení. Dva vojíni se teď jako první členové armády otevřeně přiznali k účasti na masakrech. Jejich doznání natočili na video členové povstaleckých milicí v sousedním Bangladéši.

Oba muži podle informací amerického deníku New York Times zběhli, opustili před měsícem Myanmar a poté byli převezeni do Haagu, kde se zúčastní mezinárodního trestního tribunálu. Ten má rozhodnout, zda myanmarská armáda páchala zločiny proti lidskosti a genocidu Rohingů.

Rohingové jsou muslimská menšina obývající území Arakanského státu na západě Myanmaru. Ten je většinově buddhistický a Rohingy považuje za přistěhovalce, neuznává je jako etnickou menšinu a upírá jim občanství, ačkoliv žijí na jeho území po celé generace.

Skoro 7000 mrtvých za měsíc

Ke tři roky starým událostem došlo po útoku rohingských povstalců na několik policejních a vojenských stanovišť v zemi. Myanmarská armáda zareagovala brutálním způsobem. Zaútočila na rohingské vesnice, mnohé z nich vypálila do posledního obydlí, civilisty povraždila.

Přes 700 tisíc Rohingů poté uteklo během několika měsíců do sousedního Bangladéše, kde doteď žijí v uprchlickém táboře, jednom z největších na světě. Šlo o nejrychlejší uprchlickou vlnu na světě. Vrátit se domů se stále bojí.

Jejich příběhy i s výpověďmi vojáků, kteří se však následně veřejně nepřiznali, přinesli dva reportéři agentury Reuters Ťjo Sou U a Wa Lone. Za svoje reportáže dostali Pullitzerovu cenu, jejich práce vedla k odsouzení několika vojáků přímo v Myanmaru. Tamní úřady ale novináře obvinily z nezákonného získání tajných vládních dokumentů a uvěznily na skoro dva roky.

Myanmar obvinění z páchání etnické čistky oficiálně odmítá. Podle neziskové organizace Lékaři bez hranic ale armáda povraždila skoro 7000 lidí během jediného měsíce. Během dvou následujících let armáda vyplenila na 200 rohingských vesnic. Myanmarský režim popírá, že by na tom nesla podíl armáda. Vláda tvrdí, že Rohingové sami vypalují vlastní vesnice ve snaze získat mezinárodní sympatie.

 

Právě se děje

před 5 minutami

ÚOHS dal ministerstvu dopravy pokutu za tendr na registrační značky aut

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) vyměřil ministerstvu dopravy pokutu 200 000 korun za chybu při tendru na dodávku tabulek registračních značek. Upozornil na to server Zdopravy.cz, ČTK to potvrdil mluvčí úřadu Martin Švanda. Rozhodnutí není pravomocné a lze proti němu podat rozklad.

Důvodem pro uložení pokuty bylo vyloučení společnost Eltodo z výběrového řízení kvůli tomu, že nezaokrouhlila nabídkovou cenu na celé koruny. "Jednalo se o formální požadavek na zpracování nabídky, jehož nesplnění není přiměřené považovat za oprávněný důvod pro vyloučení z účasti v zadávacím řízení. Podle Úřadu tak došlo k ovlivnění výběru dodavatele. Vzhledem k tomu, že v dané věci již byla uzavřena smlouva, uložil Úřad za spáchání přestupku pokutu ve výši 200 000 korun," uvedl Švanda.

Eltodo původně tendr vyhrálo s nejnižší cenou, po jeho vyloučení se vítězem stala druhá společnost v pořadí, Security Paper Mill (SPM) s polským partnerem Utal. Přišla s cenou 55,15 milionu ročně.

Zdroj: ČTK
před 45 minutami

Zeman dal milost matce pěti dětí, prominul jí pět trestů

Prezident Miloš Zeman z humanitárních důvodů udělil milost matce pěti nezletilých dětí. Prominul jí celkem pět trestů za méně závažnou trestnou činnost. Omilostněná nesplňuje podmínku závažného zdravotního stavu, které Zeman v jiných případech pro udělení milosti vyžaduje.

Prezident se rozhodl pro milost kvůli tomu, že se vzorně stará o pět nezletilých dětí, které by v případě jejího nástupu do výkonu trestu musely být umístěny do různých dětských domovů. Zohlednil také závažný duševní stav nejstarší dcery, které by odloučení od matky mohlo zhoršit její duševní stav, sdělil prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček.

Zdroj: ČTK
Další zprávy