Bělehrad/Haag - Vůdce bosenských Srbů Radovan Karadžič má za genocidu a další válečné zločiny z první poloviny 90. let minulého století strávit za mřížemi 40 let.
Trest mu vyměřil mezinárodní tribunál v Haagu (ICTY).
Podle senátu ICTY je vinen v deseti z celkem jedenácti bodů obžaloby. Zproštěn byl jen za genocidu v bosenských obcích.
Former Bosnian Serb leader Karadzic was just sentenced to 40 years in prison for Srebrenica genocide. https://t.co/SspA4lwrrI
— Reuters Top News (@Reuters) March 24, 2016
Klíčová postava, systematické vyvražďování
Karadžič souhlasil se zabíjením bosenských Muslimů, přečetl z verdiktu předsedající soudce O-gon Kwon k obvinění z genocidy ve Srebrenici. Vyvraždění 8000 bosenských Muslimů bylo podle něj "systematické".
Soud mimo jiné odmítl tvrzení Karadžiče, že jen plnil rozkazy.
"Z hlediska jeho pozic a funkcí, které v té době zastával, byl obžalovaný v čele prosazování a plánování," zaznělo v Haagu. "Obžalovaný byl klíčovou osobou ve stanovování cílů bosenských Srbů."
Zároveň se podle soudce "snažil šířit nenávist k bosenským Muslimům a bosenským Chorvatům, čímž zvyšoval napětí".
Odebírejte zprávy Aktuálně.cz přes aplikaci WhatsApp
Nepoužíváte WhatsApp? Zjistěte více >>
"Senát došel k závěru, že existoval plán permanentně odstranit bosenské Muslimy a bosenské Chorvaty z území kontrolovaného bosenskými Srby," vyslechl si Karadžič během hodinu a tři čtvrtě dlouhého čtení rozsudku.
Podle detailnosti plánu lze usuzovat, že "vražda, vyhlazování a trestní stíhání" byly pro obžalovaného předvídatelné jevy.
Soud rovněž hovořil o krutém zacházení, nucení k práci, využívání lidí coby živých štítů či zabírání soukromého majetku, včetně historických památek.
V případě ostřelování civilistů v obklíčeném Sarajevu byl Karadžič shledán vinným z vražd, teroru a porušení zvyklostí války a zločinů proti lidskosti.
Přes 100 tisíc mrtvých
V občanské válce v Bosně a Hercegovině zemřelo přes 100 000 lidí.
Mezi nejvážnější obvinění bývalého bosenskosrbského vůdce patřila právě genocida bosenských Muslimů, konkrétně zavraždění 8000 mužů a chlapců z enklávy Srebrenica v roce 1995, kterou OSN tehdy prohlásilo za bezpečnou zónu, ale nebylo ji schopné ubránit před bosenskosrbskými jednotkami.
"Vím, že to, co jsem chtěl, udělal i o čem jsem snil, nedává důvod k tomu, aby mě soud k čemukoli odsoudil," řekl Karadžič před vynesením rozsudku v rozhovoru pro agenturu BIRN. "Měli by mě osvobodit."
586 svědků, 115 tisíc stran důkazů
Karadžič se po ukončení války na konci roku 1995 stáhl do pozadí a od roku 1996 žil v ilegalitě. Zatčen byl v roce 2008.
Samotný proces trval 497 dní, před soud přišlo 586 svědků a žalobci předložili 115 tisíc stran důkazního materiálu.
Loni sedmdesátiletý politik se necítí ničím vinen.
"Moje generace chtěla válce zabránit. Proč bych se pouštěl do politiky, když jsem v roce 1990 měl pěkný život, rodinu, zaměstnání, přátele a literaturu?" uvedl v rozhovoru pro BIRN Karadžič, který vedle práce psychiatra psal poněkud temně zabarvenou poezii.
"Nevěř, že půlnoc je černá / že se to nedá změnit / a že to tak Bůh chtěl," píše například v básni Nevěř z konce šedesátých let zpochybňující všechno kromě vlastní vůle.
Pokud jde o Srebrenici...
Karadžič se na počátku 90. let rychle stal oblíbeným vůdcem bosenských Srbů, kteří s pomocí federální jugoslávské armády a podporou nacionalistického vedení složeného z bývalých komunistů v Bělehradě obsadili většinu Bosny a Hercegoviny, kde Srbové netvořili ani polovinu obyvatel.
Jeden z hlavních strůjců válek v bývalé Jugoslávii, srbský vůdce Slobodan Miloševič, zemřel před začátkem svého procesu v Haagu v roce 2006. Velitel bosenskosrbských jednotek Ratko Mladič také čeká v haagské cele na konec procesu.
"Odmítám, že by zločiny páchala armáda či policie. Musí se určit, pokud někdo sám něco udělal nebo k tomu dostal rozkaz," tvrdí Karadžič. "Pokud jde o Srebrenici, tak bohužel nemohu odmítnout všechno, o čem hovoří obžaloba. Ale musím protestovat proti rozměru toho, o čem se mluví."
Karadžič také odmítl, že by jeho vedení mělo nějaký vliv či kontrolu nad polovojenskými jednotkami, jimž se klade za vinu řada zločinů.
Někteří bývalí předáci těchto jednotek dnes byli mezi několika tisíci stoupenců srbského ultranacionalisty Vojislava Šešelje a jeho Srbské radikální strany (SRS), kteří se sešli v podvečer v Bělehradě na předvolebním mítinku. Účastníci protestovali proti vládě premiéra Aleksandara Vučiče a proti dnešnímu odsouzení Karadžiče. Ze zpráv srbských médií vyplývá, že zhruba dvouhodinová akce se obešla bez vážnějších incidentů..
Srbové s dědictvím bojují dodnes
Srbové obklíčili hlavní město Sarajevo a řadu enkláv, které zůstaly věrné bosenskými Muslimy vedené vládě v hlavním městě hned na začátku války v roce 1992.
K nepřehlednosti situace přispěla ještě armáda bosenských Chorvatů, která s podporou Záhřebu držela také část bosenského území. V průběhu čtyř let konfliktu plného etnických čistek a vraždění mezi sousedy ztráceli Srbové podporu a rostl tlak mezinárodního společenství na ukončení konfliktu. Válka skončila vyčerpáním a zásahem USA na konci roku 1995.
Od té doby žije Bosna a Hercegovina v poměrně složitém politickém systému, kde mají moc stále nacionalisté ve všech třech komunitách a odkud lidé raději odcházejí za prací do zahraničí.
S dnešním odstupem je vidět, že to nebyli jen bosenští Srbové, kdo se na rozpoutání války v Bosně podílel, ale rozsah jejich zločinů a přímé propojení na Slobodana Miloševiče v Bělehradě a politiku Velkého Srbska jim dávají největší podíl.
S tímto dědictvím Srbové sami stále ještě bojují.
"Rozsudek je důležitý pro to, aby novým generacím - hlavně těm v Srbsku, kteří už jsou nasáklí nenávistí - ukázal, co se v Bosně opravdu stalo," citovala agentura Reuters Muniru Subašičovou, která vede sdružení srebrenických žen. Ty se snaží udržovat pozornost na zločiny spáchané bosenskými Srby.
Vedle masakru ve Srebrenici se Karadžičovi klade za vinu také čtyřleté obklíčení Sarajeva a ostřelování civilistů v něm žijících. S dnešním odstupem se události, které se v letech 1992 až 1995 staly v Bosně, dají najít v jeho básni Šílené kopí z roku 1968.
Třeba právě její závěr může být předobrazem obklíčení Sarajeva a ostřelování: "Odměř své kroky i rozmach paže / kopí, co vypouštíš, je šílené / a čekající kraje jsou beze jména a bez rozumu."
