Moskva - Po dekádě ekonomického boomu Ruska přichází prudké sibiřské ochlazení, jehož předzvěstí je i průběh současné finanční krize v zemi.
V rozmezí několika málo měsíců totiž z Ruska "odpluly" řádově desítky miliard dolarů, ať už kvůli ruské invazi do Gruzie, na kterou zahraniční investoři reagovali prudkým odprodejem akcií, nebo během současné krize finančního sektoru.
Kreml tak podle údajů agentur AP a UNIAN bude muset ve velmi brzké době revidovat své mocenské ambice. A to tím více, čím nižší budou ceny ropy, jejichž vývoj je stále méně předvídatelný.
Kvůli výše uvedeným důvodům totiž prosperující akciový trh propadl ve srovnání s květnem letošního roku o 73 procent. Propad tak ukázal, na jak mělkých základech je ekonomický rozkvět "Putinova Ruska" založen.
S "carem Vladimirem" odešel i zlatý věk
Podle některých investorů bude už za půl roku ekonomická situace v Rusku velice nemilá.
"Věci spějí ke krachu. Většina z restaurací vyšší třídy, které byste chtěli navštívit, je zavřená. Plně to na Rusko dopadne do šesti měsíců," shrnul pesimistickou představu James Fenkner, ředitel společnosti Red Star Asset.
Fenkner tak naráží na to, že se během posledních osmi let z dříve nevzhledné a zaostalé Moskvy stalo moderní nablýskané město s luxusními restauranty a obrovskými nákupními zónami. A to díky petrodolarům a rostoucím cenám ropy.
Kreml ekonomického triumfu obratně využíval i v obnově politického vlivu v postsovětských zemích. Těm totiž prakticky diktuje ceny ropy i plynu stejně jako většině zemí v celé Evropě.
Na vrcholu si tak podle AP mohl dovolit válku s Gruzií, která se na jednu stranu stala velikým úspěchem, na druhou stranu ale zároveň nastartovala blížící se ekonomický kolaps Ruské federace.
Zásah první: Invaze do Gruzie
Ekonomové a odborníci věří, že právě tato zkušenost donutí Kreml jednat racionálněji.
"Raději bychom viděli nějakou pózu než skutečný konflikt," komentoval pro AP válku v Gruzii Sam Greene, analytik Carnegie Moscow Center. "Není v jejich zájmu riskovat zhoršení obchodního prostředí," dodal.
Invaze do Gruzie vyšla Rusko opravdu draho. Spolu s klesajícími cenami ropy a pády zahraničních bank investoři z Ruska stáhli kapitál v hodnotě minimálně 33 miliard amerických dolarů.
A to jen během srpna a září, tedy dvou měsíců, jak přiznal sám ministr financí Alexej Kudrin.
Následně se prudce zpomalila výstavba v okolí Moskvy, snížila se produkce průmyslu a mnoho velkých firem začalo propouštět. Největší propad prodeje a tržeb pak hlásí prodejci luxusního zboží.
Tento trend nezastavilo ani rozhodnutí ruské vlády o napumpování mnoha miliard dolarů do ruského bankovního sektoru. Naopak další problémy začaly hlásit i stavařské firmy a postupně se rozšířily do všech sfér společnosti.
Na trhu práce tak naprosto přestaly přibývat nabídky, zatímco počet nezaměstnaných se naopak kvapem zvyšuje.
Na problémy ruského bankovního sektoru upozorňují hlavně ekonomové a bankéři, zatímco státní představitelé v médiích uklidňují, že situace není tak vážná, a že ji mají pod kontrolou.
Politici ujišťují, že se v žádném případě nemůže opakovat situace z roku 1998, kdy mnoho obyvatel o své úspory v bankách přišlo.
Rána druhá: Levná ropa
Dalším závažným problémem pro ruskou ekonomiku a potažmo i pro politiky je nízká cena ropy. Ta se ještě nedávno pohybovala v rekordních výšinách, avšak poté zažila strmý propad.
Nyní se ropa Ural pohybuje na 65 dolarech za barel, což je pro ruské státní finance kritická hodnota.
Aby totiž Rusko mohlo snižovat svůj státní dluh, lépe řečeno jej alespoň nenavyšovat, měla by se cena jednoho barelu pohybovat nejníže na 70 dolarech.
Taková situace zase odrazuje potenciální investory ze zahraničí.
Díky souhře všech uvedených událostí a poklesu ruského rublu během posledního čtvrt roku klesla hodnota rezervního fondu Ruska z 600 na 530 miliard dolarů.
