Brusel - Belgie rok po krveprolití na bruselském letišti a v metru zná jméno muže, který tamní útoky zorganizoval. Ale nemůže ho soudit.
Belgický občan marockého původu Oussama Atar je jediným známým členem buňky Islámského státu, kterého policie nezatkla nebo který nezemřel.
Totéž lze říci o útocích v Paříži z 13. listopadu 2015. Atarovo jméno totiž oba teroristické činy spojuje.
Mozek a hybná síla
Dva ze tří sebevrahů z Bruselu byli Atarovi bratranci. Francouzská policie zjistila, že naverboval do řad Islámského státu dva muže, kteří se odpálili u pařížského fotbalového stadionu Stade de France během hojně navštíveného zápasu Francie - Německo.
Loni v srpnu příslušníci belgických speciálních jednotek vpadli v Bruselu do osmi bytů. Na základě zprávy, že Atar je ve městě.
Nenašli ho a k žádným výsledkům nevedly ani výslechy jeho matky a sestry.
Dvaatřicetiletý mozek bruselských atentátů je podle belgických vyšetřovatelů zřejmě zpátky na území Islámského státu v Sýrii nebo Iráku.
Tajemný Abú Ahmad
Právě Atar je přitom osobou, kterou někteří atentátníci v dopisech a při elektronické komunikaci nazývali Abú Ahmadem. Označovali ho za člověka, který rozdává instrukce.
Bývalý důstojník belgické kontrarozvědky Andre Jacob řekl v rozhovoru pro televizi CNN, že se s Atarem setkal poprvé už v roce 2005 v Iráku.
Tehdy jedenadvacetiletého Belgičana zatkli američtí vojáci v Ramádí západně od Bagdádu, když tam jako dobrovolník bojoval v řadách irácké odnože teroristické sítě Al-Káida.
Organizace, která byla předchůdcem Islámského státu.
Američané Jacobovi umožnili Atara vyslechnout. Irácký soud ho pak poslal na deset let do vězení, odseděl si osm let. Rodina žádala jeho propuštění s poukazem na to, že má rakovinu. Do Belgie se Atar vrátil v roce 2012.
"Lituji toho, že jsem ho tenkrát (v Iráku v roce 2005 - pozn. red.) nedostal zpět do Bruselu. Možná bych tím zabránil budoucím teroristickým činům. Ale kdoví, co by se stalo," uvedl pro CNN bývalý důstojník belgické kontrarozvědky Jacob.
Ten muž je pořád hrozba
Policii v Belgii a Francii se každopádně i přes opakované razie a zátahy nepodařilo po loňských atentátech v Bruselu a Paříži Atara zatknout.
Cesta, kterou pravděpodobně unikl zpět do Sýrie nebo jinam na Blízký východ, zůstává zatím neznámá.
Tajemný mozek teroristických útoků navíc zůstává dál hrozbou poté, co se tzv. Islámský stát dostává v Sýrii a Iráku pod stále větší tlak místních jednotek i mezinárodní koalice.
Američtí a belgičtí bezpečnostní experti, citovaní listem Wall Street Journal, se proto bojí, že Atar se i přes mezinárodní zatykače a zvýšené nebezpečí může vrátit zpět. Aby zaútočil znovu.
Má k tomu podle nich dostatek nenávistné motivace, zkušeností i známého zázemí. A nyní možná i smrtícího tlaku.
"Pokud si tito lidé myslí, že přichází jejich konec, začínají přemýšlet o tom, že chtějí odejít ve svém stylu," řekly WSJ americký expert na terorismus pod podmínkou anonymity.
"Může se proto pokusit zasadit poslední ránu," uzavírá.
