Verbíři Islámského státu tu fungují jako tajná sekta. I rok po útoku vyvolává bruselská čtvrť strach

Simone Radačičová Simone Radačičová
22. 3. 2017 7:24
Přesně před rokem udeřili atentátníci na metro a letiště v Bruselu. Útoky si vyžádaly 32 obětí, přes 300 lidí bylo zraněno. Molenbeek má dlouhodobě negativní image – je tu vyšší kriminalita, ve vyšší míře tu působí drogoví dealeři a v posledních letech se jeho jméno stále častěji skloňuje v souvislosti s radikálním islámem. Verbíři a radikálové jsou podle belgických médií v Molenbeeku stále aktivní a neustále hledají další lidi, které by mohli obrátit na radikální islám.
Bruselská čtvrť Molenbeek má dlouhodobě negativní pověst ohledně islamistů. Organizace jako MolenGeek, která pomáhá mladým lidem, to může změnit. | Video: Simone Radačičová, Milan Bureš

Brusel (od naší zpravodajky) - Před obchodem s hidžáby a dalšími oděvy, které zakrývají muslimkám tělo, stojí dívka v tyrkysovém šátku. Váhavě se dívá do výlohy a poté odchází úzkou uličkou pryč z hlavního náměstí v bruselské čtvrti Molenbeek.

Míjí ji trojice starších zahalených žen, které se s taškami v rukou vrací z nákupu. Prostornému náměstí vévodí radnice, na druhé straně budovy má svoji služebnu i policie.

V jednom z nenápadných domů na tomto náměstí vyrostli teroristé Salah Abdeslam a jeho starší bratr Brahim. Oba dva se zapojili do přípravy útoků v Paříži v listopadu 2015, při kterých zemřelo více než 130 lidí.

Brahim nejprve s dalšími komplici střílel na lidi v restauracích a kavárnách, později se před jedním z pařížských podniků odpálil.

Jeho mladší bratr Salah Abdeslam je zřejmě jediný útočník, který se aktivně zúčastnil teroristických útoků předloni v Paříži a přežil je.

Společně s dalšími dvěma džihádisty se původně měl odpálit u pařížského stadionu Stade de France, kde právě probíhalo přátelské fotbalové utkání mezi Německem a Francií. Jenže Abdeslam se neodpálil - zřejmě mu selhala rozbuška nebo možná dostal strach. Místo toho utekl a čtyři měsíce se ukrýval právě v Molenbeeku, kde dříve společně s dalšími islamisty pařížské atentáty plánoval.

Tato bruselská čtvrť, která leží jen pár stanic metra od evropských institucí a asi půl hodiny chůzí od honosného náměstí Grande-Place, se kvůli tomu stala synonymem neúspěšné integrace přistěhovalců i teroristické hrozby. Právě tady připravila skupina radikálních džihádistů útoky v Paříži a po nich i atentáty v Bruselu, při kterých zemřelo dalších 32 lidí. Od útoků na bruselském letišti a ve stanici metra ve středu uplyne přesně jeden rok.

Život tu není lehký

Molenbeek má dlouhodobě negativní image - je tu vyšší kriminalita, ve vyšší míře tu působí drogoví dealeři a v posledních letech se jeho jméno stále častěji skloňuje v souvislosti s radikálním islámem.

"Molenbeek a další podobné části města patřily mezi průmyslové čtvrti. Bylo tu hodně továren a lidé tu bydleli hlavně proto, aby to měli blízko do práce," vysvětluje Wim Embrechts, který vede organizaci Art2Work. Ta nabízí mladým lidem z celého Bruselu motivační koučink. Sídlí v bývalém pivovaru, hned za kanálem, který odděluje Molenbeek od zbytku města.

"S hospodářským rozvojem se vše změnilo. Teď už tu nejsou žádné továrny. Ty se přesunuly na okraje měst do nových průmyslových zón," pokračuje v místnosti, odkud je výhled na kanál. "Belgičané, kteří tu žili, se přestěhovali na předměstí. Současně jsme kvůli ekonomickému růstu potřebovali nové pracovníky. Ti přišli ze severní Afriky hlavně v 60. letech. A v Molenbeeku našli velmi levné bydlení".

Nyní na relativně malém prostoru žije okolo 100 tisíc lidí. Z toho asi 40 procent tvoří muslimové, nejčastěji z Maroka.

Potomci někdejších přistěhovalců se ale ne vždy snadno integrují do společnosti. "Pro mladé je tu život dost těžký. Často se jedná o druhou a třetí generaci přistěhovalců, kteří se v Molenbeeku narodili, chodili do školy, vyrostli a cítí se jako Belgičané. Nemají ale bohužel stejné šance jako ostatní. Chybí tu příležitosti. Míra nezaměstnanosti je vyšší," doplňuje Ibrahim Ouassari, spoluzakladatel společnosti MolenGeek, jež mladým lidem nabízí šestiměsíční vzdělávací kurz a sdílené prostory pro práci a studium.

Najít si práci není snadné

Negativní image Molenbeeku se pak promítá i do osobních životů tamních obyvatel, pro které není příliš snadné si najít práci. "V posledních letech je tu hodně mladých, jejich rodiče nebo prarodiče sem přišli za prací a jsou teď nezaměstnaní. Je tu i hodně rodin, kde nikdo nepracuje. Nedostatek 'pracovní kultury' se tu pak předává z generace na generaci," doplňuje Embrechts.

Pocit vykořenění tak u mnohých roste. Snadno se tak stávají cílem pro verbíře džihádistického uskupení Islámský stát, kteří v Molenbeeku působí. Podařilo se jim v nedávné minulosti přesvědčit několik desítek často velmi mladých chlapců a dívek, aby se přidali do jeho řad.

Z Belgie podle oficiálních odhadů odešlo na území Sýrie a Iráku asi 500 lidí. "Toto číslo ale bude ve skutečnosti mnohem vyšší, bude jich asi tisíc," upozorňuje pak režisérka Jasna Krajinovic, která se tématu dlouhodobě věnuje.

Belgie tak mezi západoevropskými zeměmi drží nechvalné prvenství - právě z ní odešlo k IS nejvíce lidí v porovnání s počtem obyvatel.

Verbíři, kteří působí nejen v Molenbeeku, ale i dalších částech země, jsou velmi dobře zorganizovaní. Pokud se jim podaří někoho "zlákat", tak fungují takřka jako tajné společenství či tajná sekta - rodiče tak vůbec netuší, že jejich potomek plánuje odejít k Islámskému státu.

"Nikdy o tom s nikým jiným nemluví. Je pro ně velmi jednoduché odejít, protože verbíři se o všechno postarají," uvádí Krajinovic. Umějí si navíc dobře vytipovat zranitelné mladé lidi, které je pak lehčí získat na svoji stranu a indoktrinovat.

Belgická policie v souvislosti s atentáty v Paříži a Bruselu podnikla desítky razií a podařilo se jí alespoň částečně odhalit dobře zorganizovanou teroristickou síť. Úřady zavřely několik radikálních mešit i různých asociací, kde se islamisté dříve scházeli.

Abdeslam nyní sedí ve francouzském vězení a čeká na soud.

Verbíři a radikálové jsou podle belgických médií v Molenbeeku stále aktivní a neustále hledají další lidi, které by mohli obrátit na radikální islám. Belgický ministr vnitra Jan Jambon však tvrdí, že z Belgie od ledna 2016 neodešel k Islámskému státu ani jeden člověk.

Vojáci stále střeží Brusel

Prvotní zájem médií, kterému obyvatelé Molenbeeku čelili krátce po útocích, už pominul. Riziko dalších útoků ale přetrvává. "Otázkou je, zda Islámský stát dá Belgičanům, kteří se přidali do jeho řad, rozkaz, aby bojovali do posledního muže, nebo aby se vrátili domů a způsobili co největší možné škody," řekl nedávno ministr vnitra Jambon.

V metru nebo třeba na nádraží v Bruselu se stále pohybují malé skupinky vojáků v neprůstřelných vestách a s automatickými zbraněmi. Jejich oči rychle klouzají po cestujících v metru, kde před rokem teroristé zaútočili.

Obyvatelé Molenbeeku doufají, že ve čtvrti už bude klid. "Do Molenbeeku jsem se přestěhoval před více než rokem, žiji v klidnější části, kde nejezdí ani tolik aut. Docela se mi tu líbí," vypráví asi dvacetiletý Jonathan. "Nebudu vám ale lhát, že předtím, když tu bylo tolik poplachů a policejních akcí, tak to bylo těžší, protože lidi vás soudili jen podle toho, kde bydlíte. Teď mám ale pocit, že se všechno uklidňuje," uvádí s nadějí v hlase.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 20 minutami

Summit EU se shodl na dosažení klimatické neutrality do roku 2050

Lídři zemí Evropské unie se dnes po dlouhém vyjednávání shodli, že EU bude do poloviny století klimaticky neutrální. Informoval o tom předseda Evropské rady Charles Michel. Podle informací ČTK obsahují závěry zmínku o jaderné energii jako součásti energetického mixu, kterou prosazovalo Česko. Dočasnou výjimku si podle diplomatických zdrojů vyjednalo Polsko.

Zdroj: ČTK
před 55 minutami

Summit projednal víceletý rozpočet EU, shodu nenašel

Evropští lídři ve čtvrtek na bruselském summitu projednali návrh příštího víceletého rozpočtu Evropské unie. K textu předloženému finským předsednictvím má většina unijních zemí připomínky a k jednání se chtějí vrátit počátkem příštího roku. Podle informací ČTK uvažuje předseda Evropské rady Charles Michel o svolání mimořádného summitu na únor.

Prezidenti a premiéři se k otázce rozpočtu na období 2021 až 2027 dostali po neúspěšném podvečerním vyjednávání o klimatických závazcích. Na stole měli návrh, který již po zveřejnění sklidil kritiku od Evropské komise i většiny členských států. Finský text počítá s celkovým objemem rozpočtu ve výši 1,07 procenta hrubého národního důchodu (HND) EU. Zatímco komisi, která navrhovala 1,11 procenta, se nelíbí snížení celkového objemu rozpočtu, státy střední a jižní Evropy jsou rozladěny zejména poklesem peněz pro strukturální fondy. Západoevropské země pak namítají, že by se měl rozpočet i vzhledem k odchodu Británie jako čistého plátce snížit až na jedno procento.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Lídři EU se shodli na prodloužení sankcí vůči Rusku

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie se dnes jednomyslně shodli na půlročním prodloužení hospodářských sankcí vůči Rusku. Oznámil to mluvčí předsedy Evropské rady Barend Leyts. Podle unijních lídrů Moskva stále nedodržuje mírové dohody z Minsku, které se týkají východu Ukrajiny ovládaného od roku 2014 separatisty a jejichž naplnění je podmínkou pro zrušení postihů.

Německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Emmanuel Macron informovali své kolegy o výsledcích pondělní pařížské vrcholné schůzky. Takzvaná normandská čtyřka tvořená ještě ruským prezidentem Vladimirem Putinem a jeho ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským se v Paříži nedokázala shodnout na ukončení konfliktu na východě Ukrajiny. V oblasti Donbasu za více než pět let bojů mezi vojsky prozápadní vlády v Kyjevě a separatisty podporovanými Kremlem zemřelo na 13 000 lidí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy