Skopje - Makedonská kontrarozvědka UBK varovala, že Rusko se snaží ovlivňovat makedonské politiky, a zabránit tak sbližování země se Severoatlantickou aliancí.
Z dokumentů UBK, které získali novináři z mezinárodního konsorcia investigativních novinářů Organized Crime and Corruption Reporting Project, vyplývá, že na operaci pracují tři agenti ruské rozvědky SVR z velvyslanectví ve Skopje. Řídí je údajně lidé z ruské ambasády z Bělehradu.
Dokument připravila kontrarozvědka pro svého šéfa Vladimira Atanasovského, aby s ním seznámil novou vládu. Kabinet Zorana Zajeva, vůdce sociální demokracie, který sestavil se dvěma stranami zastupujícími albánskou menšinu, nastoupil po dlouhé politické krizi před dvěma týdny. Jeho cílem je vstup do NATO a EU.
"Makedonie je cílem propagandy a zpravodajských operací, které vycházejí z ruského velvyslanectví ve Skopje," píše se ve zprávě. Operace začaly již v roce 2008, kdy sbližování této balkánské země s NATO vetovalo Řecko. To dlouhodobě požaduje, aby se Makedonie přejmenovala, protože existuje stejnojmenná provincie na severu Řecka.
"Měkká síla" Kremlu
Podle dokumentu Moskva využívá "měkkou sílu", aby zemi izolovala od vlivu Západu. Rusko se prý na Balkáně snaží získat kontrolu nad strategickými aktivy v energetice. "Základním cílem je situace, kdy Makedonie bude zcela závislá na politice Ruska," tvrdí zpráva.
Ruská civilní rozvědka SVR má prý nasazené tři agenty s diplomatickým krytím na ambasádě ve Skopje, současně ale v zemi působí i čtyři agenti vojenské tajné služby GRU, kteří mají základnu v sousedním Bulharsku. Pro ruské tajné služby podle dokumentu pracuje i dopisovatel tiskové agentury TASS nebo představitel organizace Rossotrudničetstvo, která působí jako ruské kulturní centrum.
Ruští agenti se snažili naverbovat bývalé i současné příslušníky makedonské armády a ministerstva vnitra, aby vytvořili "kritickou masu lidí s vojenským výcvikem, kteří by mohli být využiti v zájmu Ruska v nějaké politické situaci." Ve zprávě se ale nepíše, zda tato snaha byla úspěšná.
Makedonská kontrarozvědka také prohlašuje, že ruští agenti se snažili nabízet peníze místním médiím, aby tak ovlivnili jejich obsah. Oslovili i média pro albánskou menšinu. Agenti nepůsobí jen ve Skopje, zpráva tvrdí, že centry špionáže jsou i honorární konzuláty v Ohridu a Bitole.
V zemi v posledních letech vznikla zhruba třicítka místních sdružení rusko-makedonského přátelství, začalo fungovat i ruské kulturní středisko, které propaguje myšlenky panslavismu. Předchozí vláda nacionalistické strany VMRO-DPMNE Moskvě naslouchala, v roce 2014 se například nepřipojila k ekonomickým sankcím kvůli ruské anexi Krymu a agresi na Donbasu. Tvrdila, že by to poškodilo makedonskou ekonomiku.
Jenže její vláda skončila v loňských prosincových volbách a nový levicový premiér Zajev nemusí být stejně vstřícný. Dokument UBK také cituje rozhovor ruského velvyslance Olega Ščerbaka s představitelem makedonského ministerstva zahraničí z dubna letošního roku.
Ščerbak měl explicitně prohlásit, že cílem Ruska je vytvoření pásu vojensky neutrálních zemí (Černá Hora, Bosna a Hercegovina, Makedonie a Srbsko). Prohlásil také, že pokud Skopje nebude podporovat politiku Kremlu, dočká se diplomatické i ekonomické odvety.
