reklama
 
 

Černá Hora je novým členem NATO. Už za nás nebude nikdo rozhodovat, řekl premiér Marković

5. 6. 2017 20:30
V severoatlantické alianci je od pondělí 29 zemí. Zatím posledním členem, který do NATO vstoupil, je Černá Hora. "Dnes oslavujeme, že za nás nebude nikdo rozhodovat, jako tomu bylo v minulosti," řekl předseda černohorské vlády Duško Marković při předávání přístupových dokumentů. Podle generálního tajemníka NATO Jense Stoltenberga pomůže přijetí Černí Hory stabilizovat západní Balkán.

Washington - Černá Hora se v pondělí oficiálně stala 29. členem NATO. Přístupové dokumenty na americkém ministerstvu zahraničí při slavnostním ceremoniálu předal černohorský ministr zahraničí Srdjan Darmanović. Předání dokumentů se rovněž zúčastnili generální tajemník NATO Jens Stoltenberg, černohorský premiér Duško Marković a náměstek amerického ministra zahraničí Tom Shannon.

"Dnes oslavujeme, že za nás nebude nikdo rozhodovat, jako tomu bylo v minulosti," řekl podle tiskových agentur předseda černohorské vlády Marković při předávání dokumentů.

Podle Stoltenberga vstup Černé Hory do Severoatlantické aliance bude "stabilizovat západní Balkán" a "přinese mír a mezinárodní bezpečnost".

Černá Hora byla přizvána do NATO v prosinci 2015. Protokol o přistoupení ratifikovali představitelé 28 členských zemí aliance. Jde o první rozšíření aliance od roku 2009, kdy do organizace vstoupily Albánie a Chorvatsko.

Po Slovinsku a Chorvatsku je Černá Hora třetí někdejší jugoslávskou republikou, která se stává součástí obranné aliance. V budoucnu by se členem měly stát i Makedonie, jejíž přičlenění blokuje nevyřešený spor s Řeckem o název země, a Bosna a Hercegovina.

Černá Hora disponuje asi 2000 vojáky a má přístup k Jaderskému moři. Další země, které mají přístup k tomuto moři, tedy Albánie, Chorvatsko a Itálie, už v NATO jsou.

Jedním z klíčových bodů Severoatlantické smlouvy je článek pět, který útok na jednoho člena považuje za útok na celou alianci.

Vůdci černohorské opozice slibují, že pokud se dostanou k moci, vyhlásí o členství Černé Hory v NATO referendum.

Obyvatelé Černé Hory, kterých je 620 tisíc, jsou rozděleni na stoupence prozápadní politiky a na ty, kteří věří ve spojenectví s ortodoxními křesťany, a přiklánějí se tak spíše k Srbsku a Rusku. Rusko i proruská opozice v Černé Hoře jako důvod nesouhlasu s členstvím rovněž uvádějí bombardování srbsko-černohorské Jugoslávie v roce 1999 kvůli událostem v Kosovu.

autor: ČTK | 5. 6. 2017 20:30

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama