Černá Hora vstoupí do NATO. O členství bojovala od roku 2006, "obětovala" tomu dobré vztahy s Ruskem

Ondřej Soukup Ondřej Soukup
4. 6. 2017 18:08
Severoatlantická aliance se v pondělí rozroste o nového člena – Černou Horu. Vstup balkánského státu do NATO přitom provázely protesty obyvatelstva a také vedl k výrazně horším vztahům s Ruskem. O přijetí Černé Hory do NATO dlouhodobě usiloval bývalý prezident a nynější premiér této země.
Jednání o vstupu Černé Hory do NATO provázely masové protesty.
Jednání o vstupu Černé Hory do NATO provázely masové protesty. | Foto: Reuters

Podgorica - Černá Hora se v pondělí stane již 29. členským státem Severoatlantické aliance. Učinila tak i přes vehementní protesty Ruska a odpor části vlastního obyvatelstva. Od vstupu si slibuje hlavně stabilitu a zlepšení ekonomické situace.

"Ukazuje to, že dveře do Aliance jsou otevřené," prohlásil na adresu vstupu Černé Hory generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg.

Pro NATO už je to čtvrté rozšíření po pádu železné opony.

Nejprve v roce 1999 přijalo Česko, Polsko a Maďarsko. O pět let později následovalo dalších sedm zemí, včetně Slovenska a pobaltských států. Naposledy se v roce 2009 staly členy Aliance Chorvatsko a Albánie.

Původně byl ve hře vstup do EU

Černá Hora se o vstup do NATO začala snažit krátce po svém oddělení od Srbska v roce 2006. Ve stejném roce vstoupila do programu Partnerství pro mír a o tři roky později se stala kandidátskou zemí.

Rychlost byla tím překvapivější, že ještě v roce 1999 byla Černá Hora součástí Jugoslávie, kterou tou dobou Aliance kvůli etnickým čistkám v Kosovu bombardovala. Vzdušné útoky se ale černohorské části federace dotkly jen ve velmi omezené míře.

Integrace do Evropské unie a Severoatlantické aliance byla ovšem hlavním volebním heslem silného muže černohorské politiky, dlouholetého premiéra a prezidenta Mila Djukanoviče. Tedy hlavně do Evropské unie, o NATO se hovořilo výrazně méně.

Zahájení jednání o vstupu do EU Djukanovič prezentoval jako velké politické vítězství.

"Jenže pak nastaly podobně jako u jiných balkánských států potíže s kapitolami týkajícími se nezávislého soudnictví a vlády práva," říká balkanista FIlip Tesař z pražského Ústavu mezinárodních vztahů.

Kandidátskou zemí pro vstup do EU je Černá Hora oficiálně od prosince 2010.

Oproti komplexním a komplikovaným požadavkům na vstup do Evropské unie požaduje Severoatlantická aliance v zásadě hlavně politickou stabilitu a funkční armádu.

"Je to rychlejší a také je to průlom. Prodáte to voličům. Tím spíše, že sousedi z Chorvatska a Albánie v Alianci už jsou," myslí si Tesař.

Konec tradičně dobrých vztahů s Ruskem

Vstup do NATO vyvolal roztržku s Ruskem, se kterým měla země tradičně dobré vztahy. Desetitisíce Rusů vlastní v zemi nemovitosti, oligarcha Oleg Deripaska koupil hliníkárnu v Podgorici.

Jenže snaha o vstup do NATO zhoršila vztahy natolik, že Moskva začala otevřeně podporovat opoziční politiky a podle černohorské prokuratury stála i za pokusem o státní převrat v loňském roce.

Zatčeni kvůli pokusu o puč byli i srbští nacionalisté, kteří bojovali na straně separatistů na východní Ukrajině. Podezření padá hlavně na "pravoslavného oligarchu" Konstantina Malofejeva, který sponzoroval bojovníky na Donbasu a má i obchodní zájmy na Balkánu.

Moskva podle vyjádření ministerstva zahraničí musí zvažovat strategické dopady takového kroku (vstupu do NATO) a vyhrazuje si právo na kroky směřující na ochranu svých zájmů a národní bezpečnosti.

Zatím Moskva oznámila, že vysoce postavené černohorské politiky zanesla do seznamů lidí, kteří mají zakázaný vjezd do Ruska. Komentátoři naznačují, že Kreml chystá i ekonomické sankce.

Shodou okolností i vstup do Aliance ze strany Černohorců měl ekonomickou motivaci.

"Vstup do NATO okamžitě zvýší všechny investiční ratingy, protože je zárukou stability. Můžete si levněji půjčovat, což je v případě Černé Hory zcela klíčové. Její ekonomika je velmi malá, většinu příjmů mají z turistiky a prodeje nemovitostí, takže nějakou krizi si moc nemohou dovolit," vysvětluje Filip Tesař.

 

Právě se děje

před 35 minutami

Stát chce Brusel požádat o proplacení dotace pro firmu Agrofertu. Pokud to zamítne, může ho Praha žalovat

Plastikářská firma Fatra ze svěřenského fondu premiéra Andreje Babiše (ANO) obdržela letos v únoru dotaci 547 tisíc korun ze státní kasy. A to i přesto, že v tu dobu Evropská komise preventivně pozastavila dotace pro podniky z holdingu Agrofertu. Informoval o tom v úterý o tom server iRozhlas.cz.

Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) a ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (ANO) nyní mají v plánu zariskovat a pokusit se požádat Evropskou komisi o proplacení dotace, aby otestovali její reakci, píše dále server. Do Bruselu již ohledně toho napsali dopis.

Pokud to Brusel zamítne, získají české úřady rozhodnutí o zamítnutí platby, na základě kterého budou moct Evropskou komisi žalovat a dohnat tak spor o střet zájmů Andreje Babiše před soud.

Tento plán by ale také mohl vést k pozastavení všech dotací z operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost pro Česko. "Vezměte prosím na vědomí, že pokud nebudou zohledněna další doporučení auditu, bude nutné širší přerušení plateb," odpověděl podle iRozhlasu na dopis českých ministrů  šéf Generálního ředitelství pro regionální politiku Evropské komise Marc Lemaitre.

Zdroj: Domácí
Další zprávy