Pchjongjang - Druhým dnem se statisíce hystericky truchlících obyvatel Severní Koreje loučí se zemřelým komunistickým vůdcem Kim Čong-ilem. Jistotu by jim mělo dodat oficiální oznámení, jímž byl jeho nejmladší syn Kim Čong-un na začátek druhého dne pohřbu prohlášen za "nejvyššího vůdce" vládnoucí strany, armády a lidu.
Obřad, při němž bylo oznámeno následnictví v komunistické dynastii, začal na Kim Ir-senově náměstí tichým uctěním zemřelého, při němž měli lidé sklopeny hlavy. Ceremoniální hlava státu Kim Jong-nam pak davu oznámil postavení nového vůdce a prohlásil, že Kim Čong-un zdědil po svém otci "ideologii, charakter a věc revoluce".
Sklopená hlava nástupce
Nový vůdce přitom hleděl z balkónu Velké lidové studovny se sklopenou hlavou, obklopovali jej nejvyšší straničtí a armádní představitelé a nablízku měl i Kim Čong-ilovu mladší sestru.
"To, že velký soudruh Kim Čong-il plně vyřešil otázku nástupnictví, byl jeho nejvelkolepější počin," řekl Kim Jong-nam, který je předsedou stálého výboru Nejvyššího lidového shromáždění. Za "nejvyššího vůdce" a "velkého následníka" již Kim Čong-una označovala v minulých dnech státní média, formálně by jej ale v čele země měly potvrdit nejvyšší stranické, parlamentní a vládní orgány.
Pompou se vyznačoval už první den pohřbu Kim Čong-ila. Severokorejská státní televize vysílala několikahodinovou jízdu smutečního procesí v čele s pohřebním vozem provázeným následníkem Kim Čong-unem ulicemi hlavního města a prakticky celý svět sledoval obřad v naději, že spatří náznaky dalšího vývoje v izolované zemi disponující jadernými zbraněmi.
Teatrální projevy emocí
Pochmurné televizní záběry pohřební kolony s limuzínou, na níž byl ohromný portrét Kim Čong-ila, se střídaly se záběry lidí lemujících ulice. Mnozí až teatrálně a hystericky dávali najevo své emoce. Pohled na televizní obrazovku ovšem často vyvolával pochybnosti o spontánnosti jejich počínání. Zatímco ženy a muži v prvních řadách pravidelně propukali v pláč, kvíleli, zoufale lomili rukama či se chytali za srdce s výkřiky "otče, otče", lidé v dalších řadách zachycených kamerou mnohdy zachovávali klid.
První část obřadu se konala v pchjongjangském mauzoleu Kumsusan, kde byla rakev s tělem Kim Čong-ila několik dní vystavena. Pak vyrazil smuteční průvod do bílých ulic Pchjongjangu, kde vytrvale sněží. V jeho čele a v blízkosti černého smutečního vozu vezoucího ostatky jeho otce kráčel Kim Čong-un v tmavém kabátě a s hlavou mírně skloněnou proti sněhu zvedal pravou ruku na pozdrav.
Za ním se do průvodu zařadil jeho vlivný strýc Čang Song-tchek, švagr Kim Čong-ila a muž považovaný za šedou eminenci, jež bude hrát významnou roli při pomoci Kim Čong-unovi chopit se moci.
Kim Čong-il vládl jedné z nejizolovanějších zemí světa od roku 1994, kdy převzal vládu po svém otci Kim Ir-senovi. Podle státních médií zemřel 17. prosince ve věku 69 let.
Statisíce truchlících
Severokorejské státní sdělovací prostředky do posledních chvil o podrobnostech ceremonie mlčely a účast zahraničních hostů nebyla povolena. Experti očekávají, že scénář pohřbu bude v zásadě podobný tomu, co se dělo při posledním rozloučení s Kim Čong-ilovým otcem, zakladatelem KLDR Kim Ir-senem.
V roce 1994 prakticky všichni obyvatelé hlavního města přišli vzdát vůdci poslední poctu. Smutek za Kim Ir-sena byl podle analytiků opravdový. I tentokrát se odehrávají scény hromadného truchlení, ale nálada se zdá být mírně odlišná a zahraniční experti spekulují, jak moc tečou slzy "na povel".
Z mauzolea a zpět
Když 8. července 1994 zemřel Kim Ir-sen, vyhlásila KLDR desetidenní smutek. V den pohřbu dva miliony lidí lemovaly ulice Pchjongjangu a mnozí z nich plakali. Pohřebním obřadům předsedal Kim Čong-il, jeho otec ležel ve skleněné rakvi podobné té, v jaké nyní spočívá jeho tělo.
Poté, co mu Kim Čong-il vzdal poslední poctu, byla rakev naložena do černé limuzíny a vyjela z mauzolea Kamsusan na více než tři hodiny trvající jízdu městem. Nakonec se procesí vrátilo zpět do mauzolea, kde je tělo nabalzamovaného Kim Ir-sena vystaveno.
Od Kim Čong-ilovy smrti se nikde veřejně neobjevili jeho dva starší synové Kim Čong-nam a Kim Čong-čul. Zato Kim Čong-un, který se údajně povahou podobá spíše dědečkovi, minulý týden vedl smuteční obřady, poplakal si u otcovy rakve a zasmušile si potřásal rukama s kondolujícími.
Propagandistická mašinérie už se rozjela a začala obraz nejmladšího Kimova syna leštit. Severokorejská oficiální tisková agentura oznámila, že v neděli poslal Kim Čong-un horké slazené nápoje truchlícím, kteří navzdory chladnému počasí přišli vzdát poslední poctu jeho zesnulému otci.
Předchozí den si vysloužil obdiv za to, že nechal urychleně přepravit obyvatelům Pchjongjangu čerstvé ryby, aby vyplnil poslední přání svého otce. Stále ovšem před sebou má dlouhou cestu, aby se vyrovnal legendárním skutkům a mimořádným výkonům svého otce, mezi nimiž nechybí ani 11 jamek na první úder během jediného golfového zápasu.
Bizarní mýty a historky o "drahém vůdci" z Kim Čong-ila udělaly na Západě zábavnou figurku a posloužily jako terč vtipů. Ale v Severní Koreji ho řada legend pomohla udržet 17 let u moci - stejně jako vězeňské tábory a mohutná armáda. Kimův portrét visí uvnitř každého severokorejského domu, v ulicích propagandistické plakáty opěvují zesnulého vůdce i jeho otce, prezidenta-zakladatele.
Chudý a zoufalý jih
Smrt Kim Čong-ila se v zahraničí na Twitteru posměšně označuje za "obrovskou ztrátu pro golf", ale jen hrstka Severokorejců si podobné poznámky může přečíst. Sociální média pomohla rozdmýchat povstání arabského jara, ale v poslední komunistické vládní dynastii je pro většinu obyvatel surfování nemožné.
Existuje tu národní intranetový systém kwang-mjong, ale je přísně kontrolovaný. Severní Korea připomíná 50. nebo 60. léta. Je tu překvapivě mnoho počítačů, ale nejsou připojeny k internetu, který je zakázaný. Krom toho všechna oficiálně koupená rádia mají pevně nastavené naladění.
Pro KLDR tak nebude nic těžkého vytvořit stejný kult osobnosti, jaký vytvořila v případě jeho otce. Země zůstává jednou z nejuzavřenějších na světě. Většina z jejích obyvatel má zakázáno cestovat do zahraničí, návštěvníci v zemi jsou pečlivě sledováni.
Zrušen byl zákaz mobilních telefonů, ale pro jejich držitele je nesnadné telefonovat z nich do zahraničí nebo přijímat hovory z ciziny. Informace nicméně prosakují. Pomáhají propašované mobily, které se mohou napojit na čínské telefonní sítě nedaleko hranic. Do KLDR se dostávají také tajně provezená jihokorejská DVD a videonahrávky.
"Díky nim si Severokorejci začínají uvědomovat, že oficiální historka o chudé zoufalé Jižní Koreji je lež," říká Andrej Lankov, odborník na Severní Koreu. "Konečně jim začíná docházet, že zaostávají. Ale jen hrstka z nich si uvědomuje, jak moc."
