Lise Müllerové-Haudeové je 27 let, do typické studentky prestižní univerzity má ale daleko. Poslední měsíce tráví hodně času na stavbě uprostřed historického Heidelbergu. Dohlíží na to, jak se bagry a jeřáby zakousávají do pozemku někdejší americké vojenské nemocnice. Po odchodu amerických vojáků v minulém desetiletí zůstala v centru stošedesátitisícového města ve spolkové zemi Bádensko-Württembersko takových volných ploch celá řada.
"Už jsme začali s výstavbou dřevěné kostry, první zdi také stojí," pochvaluje si přes sychravé listopadové počasí rychlý postup Lisa.
Patří do skupiny několika desítek mladých lidí, studentů a absolventů napříč přírodovědnými i humanitními obory. Říkají si Collegium Academicum, a i když je některým z nich teprve dvacet, dokázali si společně vyjednat stamilionový úvěr a začít stavět ubytování pro více než 200 lidí. Hluk jako z jakéhokoliv běžného staveniště tu není možné přeslechnout, popsal letos v létě situaci z místa server ze.tt.
Každý v Collegiu má na starosti něco: jednání v bance, setkání s architekty, dohled na staveništi. Potkávají se pravidelně jednou týdně, každou otázku důkladně prodiskutují a na výsledku se musí shodnout.
Kritizují, že pokojů na kolejích i v soukromých podnájmech je v německém městě málo. To žene ceny nahoru, a proto řada mladých lidí musí do školy dojíždět z vesnic v okolí. Další variantou je využívat předražených služeb soukromých kolejí, často luxusních apartmánů, nebo se smířit s bydlením ve vlhkých sklepech, i tak ale za stovky eur - jak ostatně zažili studenti sami.
Koleje Collegium Academicum proto budou jiné. O jejich fungování budou nájemníci rozhodovat společně. Musí se zavázat, že budou postupovat demokraticky, s respektem k rovnosti všech, kdo se na projektu podílí, například bez ohledu na národnost nebo původ. "Odlišujeme se od řady dalších projektů v Německu tím, že tady budou bydlet studenti. Právně bude jak parcela, tak stavba patřit vždy těm, kdo tu budou aktuálně ubytovaní. Takže se o koleje musí starat a musí se sami motivovat k tomu, radit se a demokraticky rozhodovat," vysvětluje Lisa.
Mysleli si, že na to zapomeneme
Henrik Eckhardt, jeden z autorů prvotního nápadu a dnes už třicetiletý akademik, si uvědomuje, jak idealisticky to zní. Sám se navíc na koleje, které měly být původně hotové v roce 2016, nastěhovat nestihne. Přesto se na projektu podílí dál, i po ukončení studia fyziky na heidelberské univerzitě, která patří k nejlépe hodnoceným v Evropě.
"Všichni si mysleli, že jsme jen hrstka idealistických studentů, kteří na ten nápad za pár měsíců zapomenou," vzpomíná na uplynulých sedm let. Nestalo se tak a letos v létě se na univerzitní parcele konečně začalo něco dít.
Bagry a vysoký jeřáb sem přivezla profesionální stavební firma, která koleje vybuduje. Členové Collegia ale na místě sami pomáhají, jak mohou. Nábytek, vnitřní stěny nebo i podpěry pro kanalizační potrubí si vyrábějí sami, ve společné dílně. Výzvy k zapojení se do práce pravidelně zveřejňují na sociálních sítích, a to i v době koronaviru - "roušky s sebou", stojí v jedné z těch posledních.
Slíbit, že přiloží ruku k dílu i poté, co budou koleje hotové, musí všichni zájemci o pokoj. Celkem jich bude 176, většinou s jedním lůžkem. Rozděleny budou do tří- a čtyřpokojových bytů.
"Klademe také velký důraz na zájem o ekologii a udržitelnost," doplňuje Lisa informace z webových stránek. Další podmínkou je mít status studenta, učně nebo doktoranda na místních školách. Zde se můžete podívat na video.
Zájemci se mohou hlásit už nyní, po vyplnění nezbytného formuláře je čeká výběrové řízení v podobě nejrůznějších skupinových úkolů a nakonec také osobní pohovor. Nastěhovat by se měli už na konci příštího roku.
Nový vybavený byt se sdílenou kuchyní, obývákem a koupelnou je vyjde na 312 eur (asi 8500 korun) měsíčně. Běžně stojí pokoj ve stejné lokalitě o 100 eur víc - když je vůbec k mání. V dalších německých městech jsou ceny ještě vyšší. Dostat místo na běžné koleji je na řadě škol skoro nemožné, na čekacích listinách jsou stovky jmen. Členové Collegia proto doufají, že když se jim projekt podaří, mohou jejich příklad následovat studentské spolky i jinde v Německu.
Malé, ale moje
Pokoje v novém projektu budou mít jen 14 metrů čtverečních a některé z nich si budou moci jejich obyvatelé rozdělit ještě na dvě poloviny. Vejde se tam ale postel, pracovní stůl, knihovna a skříň. Modelovou buňku si mohli zájemci na různých místech v Heidelbergu prohlížet už poslední dva a půl roku. Kromě samotného pokoje budou mít k dispozici velké společné prostory nebo třeba zelenou střešní terasu.
Nejen Heidelberg, nejen Německo
První členové heidelberské studentské komunity (dnes už dávno absolventi) se při zakládání Collegia Academica inspirovali projektem, který v západním Německu existoval už v 60. a 70. letech. Tehdejší komunitní bydlení sloužilo nejen jako ubytovna, ale také kulturní a politické centrum města.
V Portugalsku ale podobný princip funguje už více než 700 let. Bydlení v takzvaných Repúblicas Univerzity v Coimbře také neznamená obyčejné sdílení kuchyně, knihovny nebo obývací místnosti s více lidmi, ale společné trávení času a starání se o pořádek a funkčnost domu. Univerzita koleje podporuje jakožto "samostatné zdroje kulturního a společenského života". Jejich politický význam se projevil například v 70. letech, kdy se členové aktivně zapojili do svržení autoritářské konzervativní diktatury v zemi.
Autorem projektu je studio DGJ Architektur z Frankfurtu nad Mohanem. Jeho návrháři se specializují na stavby ohleduplné k životnímu prostředí. A právě ekologie je dalším ze základních principů Collegia Academica: celá stavba bude dřevěným "pasivním domem". Ten díky pečlivé izolaci udrží většinu tepla, které dovnitř dostanou sluneční paprsky a vyprodukují sami lidé nebo elektrické spotřebiče. Dodatečné elektřiny na vytápění je tak potřeba jen málo.
Podobné stavby vznikají i v Česku, stejný status má například nová budova Fakultní nemocnice v Olomouci.
Zájemců o bydlení má Collegium Academicum podle Lisy Müllerové-Haudeové několik desítek. "Zatím jsou to ti, kteří už teď v Heidelbergu studují a vědí, že tu zůstanou ještě pár let. Hlásí se nám ale také mezinárodní studenti," vysvětluje.
Stavba nových kolejí bude stát celkem 18 milionů eur (přes 489 milionů korun). Většinu peněz si mladí lidé půjčili v bance, šestinu jim poskytlo město, spolková země, německá vláda a Evropská unie. Zbytek pokrývají přímé půjčky od investorů a také sponzorské dary.
Kromě toho skupina hodlá opravit i starší budovy v okolí staveniště, vzniknout by tam měla kavárna, obchod s potravinami, čítárna a několik desítek dalších pokojů. Projekt rekonstrukce je už hotový, teď musí mladí Němci nasbírat ještě dalších v přepočtu 40 milionů korun na jeho zaplacení.
