Zimní olympijské hry v Pekingu budou podle odhadů odborníků těmi nejméně ekologickými v historii. Na místech, kde se konají, totiž víceméně nesněží - za poslední čtyři dekády tam nasněžilo v průměru 7,9 milimetru sněhu za sezonu. Čínští pořadatelé proto sáhli po sněhových dělech, která budou vyrábět téměř všechen sníh pro sportovce. Využijí k tomu až 185 milionů litrů vody.  

Problém s nedostatkem sněhu ale nemá jen Čína, až 90 procent umělého sněhu museli vyrábět pořadatelé předchozí zimní olympiády v jihokorejském Pchjongčchangu. Sněhová děla se na hrách používají už od roku 1980 a olympiády v Lake Placid. Umělý sníh je přitom náročný na spotřebu vody a energie a způsobuje také erozi půdy, uvádí server Quartz. 

Důvodů pro úbytek sněhu je víc, svou roli ale hraje také změna klimatu - průměrná teplota na zimních olympijských hrách totiž mnohonásobně stoupla, z 0,4 stupně Celsia v 50. letech minulého století na 6,3 stupně po roce 2000.

Související

Čína chce být lyžařskou velmocí, chybí jí ale sníh. Nahlédněte do jednoho skiareálu

21 fotografií

Jaká je tedy budoucnost zimních olympijských her? Studie Univerzity ve Waterloo ukázala, že pokud porostou emise skleníkových plynů stejným tempem, jak je tomu nyní, bude moci hostit hry na konci století jediný z jednadvaceti bývalých pořadatelů, japonské Sapporo. "Žádný sport neunikne dopadům měnícího se klimatu. Dosažení cílů pařížské dohody je kritické pro záchranu zimních sportů, jak je známe," říká jeden z autorů studie Daniel Scott.

Lety duchů

Jedním z odvětví, kterých se výrazně dotkla pandemie koronaviru, je letecká doprava. V roce 2020 se poptávka snížila o 60 procent, téměř o polovinu nižší zájem byl i v loňském roce. Přesto létalo velké množství dopravních letadel. Některá z nich však byla prázdná. O "letech duchů", jak se prázdným letům říká, promluvila společnost Lufthansa, která přiznala, že jich minulou zimu vyslala 21 tisíc, píše server Wired. 

Je to poprvé, kdy jakákoliv aerolinka přiznala přesný počet prázdných letů, přestože se jedná o celkem běžnou praxi. Pokud si společnosti chtějí zajistit místa na oblíbených letištích, musí podle pravidel létat. I kdyby jejich stroje byly prázdné.

Podle analýzy neziskové organizace Greenpeace tak mohlo jen v Evropě letět během loňské zimy více než sto tisíc prázdných letů, které vyprodukovaly tolik emisí skleníkových plynů jako 1,4 milionu automobilů. 

Jak snížit metan z pěstování rýže?

Jedním z velkých zdrojů metanu, který patří ke skleníkovým plynům přispívajícím k oteplování planety, je potravina, která je hlavním zdrojem živin pro více než polovinu světové populace - rýže. Plodina je zodpovědná za 34 milionů tun metanu ročně, což představuje přibližně dvě procenta emisí skleníkových plynů. 

Zemědělci ji totiž pěstují tak, že zaplavují rýžová pole. V půdě se tak daří mikrobům, kteří potřebují méně kyslíku a produkují právě metan. Vědci, kteří objevili metodu úpravy genů CRISPR/Cas9, proto nyní pracují na úpravách této plodiny nebo samotných mikrobů tak, aby omezili produkci metanu, píše agentura Bloomberg.

Než v laboratořích přijdou na vhodné řešení, přišli zatím se sadou doporučení pro rychlé snížení emisí - zemědělci by měli pěstovat větší množství rostlin na stejné rozloze, omezit zaplavování a přidávat do půdy speciální typ biologického živočišného uhlí, aby více zadržovala emise.

Rýžová pole - Severní Sumatra. | Foto: Reuters

Tučňákům ubývá jídlo

Bioložka z Washingtonské univerzity P. Dee Boersmaová zkoumá tučňáky magellanské na jejich největším hnízdišti v Argentině už od roku 1983. Od té doby se jejich počet snížil ze 400 tisíc na 170 tisíc. Jedním z důvodů, proč ptáků ubývá, je podle ní klimatická změna. Tučňáci mají kvůli teplejším mořím, stoupající hladině a také rozsáhlému rybolovu horší přístup k potravě a ohrožují je i silné deště, kvůli kterým mohou prochladnout, a extrémní teploty. 

Samice tučňáků, které jsou menší a více náchylné k vyhladovění, tak prý umírají ve velkém. Mláďata se také během let zmenšila a je více pravděpodobné, že nepřežijí nebo se ztratí v moři.

I podle dalších vědců sledujeme jejich postupné vyhynutí. "Tučňáci nejedí nic na souši, všechny jejich úlovky pochází z oceánu. Pokud se jim nedaří, víme, že je něco špatně s oceánem," hodnotí situaci pro americký deník Washington Post výzkumnice Ginger Rebstocková.

Sto let staré fotky ukazují úbytek ledovců

Oteplování na Špicberkách zkoumají vědci už od poloviny minulého století. Nyní se ale díky 22 tisícům fotografií, které zde pořídili švýcarští polárníci, mohou vědci podívat ještě dál - do 30. let minulého století. Z nich vytvořili 3D modely, které porovnávají se současným pozorováním. To ukázalo, že místní ledovce roztávají dvakrát rychleji než ve zbytku Arktidy a otepluje se tu dokonce sedmkrát rychleji, než jaký je celosvětový průměr. 

Studie, ke které fotografie pomohly, ukázala, že od roku 1936 do roku 2010 se ledovce zmenšily v průměru o 33 centimetrů. Tání bude podle vědců pokračovat - v tomto století bude navíc dvakrát rychlejší, než jak tomu bylo v tom minulém, popisuje americký deník New York Times.