Washington - Barack Obama ve středu dorazil do Saúdské Arábie a načal tak svou dosud zřejmě nejobtížnější zahraniční cestu. Jejím hlavním cílem není nic menšího, než vylepšit vztahy s muslimským a arabským světem a také položit základy dalšího směřování mírového procesu mezi Izraelem a Palestinskou samosprávou.
Druhá polovina Obamova transatlantického "výletu" už tak náročná nebude. Z Blízkého východu totiž zamíří do Německa a Francie, kde navštíví Drážďany a koncentrační tábor Buchenwald, respektive se zúčastní oslav "Dne D", tedy vylodění spojeneckých jednotek na plážích v Normandii 6. června 1944.
Saúdská Arábie a Egypt
Nejprve však amerického prezidenta čeká návštěva Saúdské Arábie a Egypta. Obě země patří k americkým "koňům" na Blízkém východě a k zastáncům navázání všearabských diplomatických styků s Izraelem. Egypt byl (před třiceti lety) první arabskou zemí, která podepsala s Izraelem mírovou smlouvu.
Saúdská Arábie, která sama s Izraelem oficiální diplomatické vztahy neudržuje a je jím označovaná za "nepřátelský stát", je zase autorem jediného detailního mírového plánu posledních let řešícího palestinskou otázku.
Centrálním bodem Obamovy cesty má být zejména jeho projev na Káhirské univerzitě. Dlouho ohlášená řeč si klade za cíl načrtnout americkou politiku vůči muslimskému a arabskému světu a napravit pošramocené vztahy.
"Projev nastíní jeho osobní závazek k angažovanosti, který je založený na vzájemných zájmech a vzájemném respektu," prohlásil Obamův mluvčí Robert Gibbs před začátkem cesty.
"Bude se věnovat tomu, jak mohou Spojené státy a muslimské komunity na celém světě překlenout některé z rozdílů, které je dělí. Bude se zvláště zabývat problematickými otázkami jako násilným extremismem a izraelsko-palestinským konfliktem."
Osady ne, vzkázal Obama Izraeli
V noci na úterý jednal Obama v Bílém domě s izraelským ministrem obrany Ehudem Barakem, se kterým však podle zákulisních zdrojů nedosáhl shody ohledně dalšího rozšiřování izraelských osad na palestinském Západním břehu, který má být částí plánovaného palestinského státu.
Obamova cesta:
3. června: Saúdská Arábie - jednání s králem Abdalláhem o mírovém procesu, Pákistánu a Afghánistánu i o cenách ropy
4. června: Egypt - jednání s prezidentem Husním Mubarakem, projev na Káhirské univerzitě
5. června: Německo - setkání s kancléřkou Angelou Merkelovou, návštěva Drážďan a bývalého koncentračního tábora Buchenwald
6. června: Francie - setkání s prezidentem Nicolasem Sarkozym, oslavy výročí invaze do Normandie
Nový izraelský premiér Benjamin Netanjahu se zatím pouze zavázal, že nebude stavět nové osady na palestinském území, hodlá však i nadále rozšiřovat ty stávající, což se Obamově administrativě vůbec nelíbí. Bílý dům také na Netanjahua tlačí, aby se k podpoře palestinského státu veřejně přihlásil.
V minulosti Netanjahu několikrát řekl, že samostatný palestinský stát není v bezpečnostním zájmu Izraele.
Al-Káida: Nevěřte mu
Uzavřením mírové dohody mezi Palestinci a Izraelci chce Obama získat nejen úctu arabského světa, ale také jeho pomoc při řešení dalších bezpečnostních otázek v oblasti - například íránského jaderného programu a udržení klidu v Iráku.
Teroristická síť Al-Káida ale v souvislosti s Obamovou cestou na Blízký východ přešla do propagandistického protiútoku.
Jen krátce poté, co Obamův Air Force One dosedl v Rijádu na přistávací plochu odvysílala televizní stanice Al-Džazíra údajně nový vzkaz od vůdce této organizace Usámy bin Ládina, který amerického prezidenta obvinil z pokračování v politice jeho předchůdce a varoval Američany, aby byli připraveni "nést důsledky politiky Bílého domu..., která v muslimském světě zasela semena odplaty a nenávisti".
O den dříve Obamovu blízkovýchodní cestu podrobil tvrdé kritice také druhý muž Al-Káidy, Egypťan Ajmán Zavahrí.
"Obamovy krvavé zprávy už muslimové slyšeli a nezakryje je nějaká PR kampaň, divadelní návštěvy a zdvořilá slova," prohlásil Zavahrí na zvukové pásce zveřejněné v pondělí.
Zavahrí například kritizoval americkou podporu izraelského útoku v Gaze na přelomu roku, nynější protitalibanskou operaci pákistánské armády v údolí Svát nebo Obamovo rozhodnutí poslat více vojáků do Afghánistánu.
