Jeruzalém - Necelý měsíc starý mírový proces mezi Palestinci a Izraelci je na kapačkách.
Izraelská vláda se rozhodla neprodloužit moratorium na výstavbu v židovských osadách na Západním břehu. Učinila tak to, co avizovala, od čeho ji však silně odrazovali Američané a kvůli čemu Palestinci chtěli sotva započaté mírové rozhovory opustit.
Izraelský premiér Benjamin Netanyahu vydal prohlášení, v němž naléhá na palestinského prezidenta Mahmúda Abbáse, aby v jednání pokračoval, a to v naději, že se do roka podaří dosáhnout mírové dohody.
Abbás naznačil, že navzdory výhrůžkám Palestinci jednání zatím neopustí. Podle analytiků ani nemají jinou možnost: pokračování rozhovorů s izraelskou stranou je pro ně jedinou šancí, jak dosáhnout aspoň části svých cílů.
Týden na záchranu
Palestinský prezident avizoval, že o dalším postupu se nejdřív hodlá poradit s představiteli arabských států příští pondělí 4. října. Američané tak mají zhruba týden na to, aby vyjednali takové uspořádání, které Palestincům umožní neztratit tvář a v jednání pokračovat.
Do mírového procesu se hodlá vložit i francouzský prezident Nicolas Sarkozy. Po pondělní schůzce s Mahmúdem Abbásem oznámil, že během října uspořádá v Paříži summit za účasti obou znepřátelených stran i egyptského prezidenta Husního Mubaraka.
Americká ministryně zahraničí vyvinula ještě v neděli poslední úsilí, aby Izraelce přesvědčila, že moratorium je třeba aspoň na přechodnou dobu prodloužit. Dvakrát kvůli tomu telefonovala Netanyahuovi, ten by však v případě vyhovění riskoval rozpad své pravicové vládní koalice.
Maximální kompromis, na nějž je ochoten přistoupit, je omezený rozsah výstavby. Stavební práce se skutečně už v pondělí opět rozběhly, jsou však zatím spíše symbolické. Poptávka po nových bytech je ostatně vzhledem k nejistotě malá.
Jednání jako prevence
V osadách na Západním břehu a ve východním Jeruzalémě žije v současnosti přes 430 tisíc židů. Území obsazená Izraelem od války v roce 1967 jsou zároveň domovem pro 2,5 milionu Palestinců.
Jejich osud je jednou z nejdůležitějších otázek, které je třeba v rámci izraelsko-palestinských rozhovorů vyřešit. Předpokládá se, že největší osady zůstanou Izraeli, který nabídne Palestincům kompenzaci v podobě jiných území.
Dalšími spornými body jsou hranice, status Jeruzaléma a právo palestinských uprchlíků na návrat.
Americký prezident Barack Obama se rozhodl obnovit přímá mírová jednání 2. září, kdy se v Bílém domě sešel s Mahmúdem Abbásem i Benjaminem Netanyahuem. Hlavním důvodem byla zřejmě úvaha, že bude lepší, když okamžik vypršení izraelského moratoria na výstavbu v osadách spadne do období přímých rozhovorů obou stran.
Obama stanovil pro jednání roční limit, do nějž by měly být všechny sporné body vyřešeny.
