Alianční ministři se sešli poprvé od okamžiku, kdy francouzský prezident Emmanuel Macron kritizoval funkčnost aliance, která je podle něj ve stavu "mozkové smrti". Macron vinu spatřuje v pasivitě Spojených států či ve vojenské ofenzivě Turecka v Sýrii, na kterou spojenci nedokážou účinně reagovat. Velká část spojenců nesouhlasila s jeho názorem, že Evropa by se měla více soustředit na posílení vlastní obrany.

V reakci na kritiku z Paříže německý ministr Heiko Maas přišel s návrhem vytvořit expertní skupinu, která by navrhla změnu fungování aliance s důrazem na posílení politické spolupráce.

Generální tajemník aliance Jens Stoltenberg návrh ocenil, podporu mu podle něj dala najevo řada států. Aliance se však jeho případnému převedení do praxe bude věnovat až po svém prosincovém londýnském summitu.

"Skutečností je, že přes rozdílné názory je NATO silnější a jedná a dělá toho více než v posledních desetiletích," prohlásil Stoltenberg, podle něhož je spolupráce Evropy a Spojených států lepší než v minulých desetiletích.

Pro větší aktivitu aliance se vyslovil i český prezident Miloš Zeman, který bude ČR zastupovat v Londýně. Podle Zemana by NATO mělo být ofenzivnější a aktivnější například v boji s terorismem.

Reakce na nové výzvy

"My jsme připraveni se bavit o novém strategickém programu NATO, o tom, jak reagovat na nové výzvy," řekl českým novinářům ministr zahraničí Tomáš Petříček.

Podle Stoltenberga ministři podpořili aktualizovaný akční plán boje s terorismem. V jeho rámci si například budou vyměňovat více zpravodajských informací o činnosti teroristů.

Vzhledem k účasti amerického ministra zahraničí Mika Pompea došlo i na téma zvyšování obranných výdajů, které je pro Spojené státy nesoucí více než dvě třetiny nákladů aliance v současnosti prioritou. Pompeo ocenil, že spojenci slíbili najít v rozpočtech dalších celkem sto miliard dolarů (2,2 bilionu korun) do konce příštího roku.

Americký ministr to označil za "pozitivní první krok" a vyzval evropské země k dalšímu navyšování výdajů. Česko podle Petříčka opět přislíbilo, že závazku zvýšit vojenské výdaje na dvě procenta hrubého domácího produktu dostojí do roku 2024.