Varšava - Do konce roku měla polská vláda zveřejnit výsledky vyšetřování dubnové letecké tragédie u Smolenska, při které zahynul prezident Lech Kaczyński, jeho žena a dalších 94 lidí.
Dvousetstránkový dokument Polákům předala už na konci října Ruská sekce Mezinárodního leteckého výboru (MAK - sdružuje úřady pro letectví dvanácti bývalých republik SSSR)
Zdá se však, že zprávu polská veřejnost neuvidí v tomto kalendářním roce, jak jí bylo slibováno.
Zatím polská strana jen oznámila, že odmítá přijmout závěry ruského vyšetřovacího týmu. Podle premiéra Donalda Tuska je zpráva povrchní, s chybami a některé závěry považuje za neopodstatněné.
Varšava chce, aby se ještě hovořilo o práci ruských leteckých dispečerů na letišti ve Smolensku, ačkoliv uznává, že hlavní vinu nesou zřejmě piloti polského vládního speciálu.
Plukovník Edmund Klich, který je pověřen komunikací s ruskými vyšetřovateli, totiž vypracoval seznam nejasností, které našel v ruském dokumentu. Má 40 stran.
Poláci například chtějí vyslechnout znovu pracovníky řídící věže na letišti ve Smolensku. Ti údajně měnili své výpovědi.
Ani téměř osm měsíců po katastrofě tedy není oficiálně jasné, kdo na ní nese hlavní podíl, ačkoliv Klich už dříve řekl, že větší část viny je jednoznačně na polské straně.
Dvě podstatné věci zůstávají nejasné. Jednou je to, zda se řízení letadla ujal osobně vrchní velitel polských vzdušných sil generál Andrej Blaszik.
Poslední verze z úst vojenských prokurátorů je taková, že Blaszik byl v pilotní kabině, ale oba piloti seděli na svých místech.
Druhou nejasností je, kdo pilotům nařídil, aby i přes krajně nepříznivé počasí přistáli. Zda to byl Blaszik, někdo jiný, nebo přímo prezident Kaczyński.
Tato otázka zřejmě zůstane nezodpovězena navždy, protože pokud takový příkaz zazněl, nikdo to už vzhledem ke smrti všech osob na palubě letadla nemůže potvrdit.
Hlavní důvody nehody už jsou pojmenovány. Polská a ruská média i experti na leteckou dopravu se shodují v tom, že nehodu zapříčinila souhra několika faktorů. Špatného počasí, nezkušenosti pilota a zřejmě tlaku na posádku, aby za každou cenu přistála.
Kolegové hlavní pilota Arkadiusze Protasiuka vypověděli, že měl málo zkušeností s letounem Tu-154M.
Technickou závadu na letadle dosavadní expertízy nepotvrdily. Případná vina řídicí věže ve Smolensku zřejmě ještě bude předmětem polského zkoumání.
V prvních dnech po tragédii se šokované Polsko sjednotilo, ale nevydrželo to dlouho. Několik významných osobností podepsalo petici, v níž vyzvaly vládu, aby nepohřbívala prezidenta v hrobce polských králů na hradě Wawel v Krakově.
Rozdělení politické scény se pak prohlubovalo. V předčasných prezidentských volbách dala většina Poláků v červenci přednost kandidátovy Občanské platformy Bronislawu Komorowskému.
Lechův bratr-dvojče Jaroslaw prohrál a ztratil tak šanci svého sourozence nahradit. Zahořkl, odmítá se stýkat s Komorowským i premiérem Donaldem Tuskem. Několikrát dokonce naznačil, že za tragédii nesou zodpovědnost.
Vše vyvrcholilo tím, že v listopadu rezignoval na členství v Národní bezpečnostní radě, protože s Komorowským a Tuskem nedokázal komunikovat.
10. listopadu - v den půlročního výročí tragédie - si Kaczyński připomněl smrt bratra u prezidentského paláce ve Varšavě, zatímco ostatní politici se zúčastnili odhalení památníku z bílého kamene na hřbitově Powazki.
Lech Kaczyński svými názory a svoji politikou Poláky dost rozděloval už za svého života. Platí to i po jeho smrti.
