Londýn - Velká Británie chystá skutečnou mincovou revoluci. Poprvé od zavedení metrického systému v roce 1971 totiž zavádí zbrusu novou emisi kovových platidel.
Zatímco lícový portrét královny zůstává již 56 let prakticky nezměněn, rubová strana pencí a librovek bude k nepoznání. Tradiční střídající se motivy lva, růže a královské koruny totiž nahradí puzzle v podobě rozkouskovaného královského znaku.
Znak bude rozdělen do šesti segmentů (na mincích v hodnotách 1, 2, 5, 10, 20 a 50 pencí), zatímco jednolibrovka ukáže celou výslednou skládačku. "Chtěl jsem, aby lidé nad mým designem žasli, bavili se a smáli," vysvětlil designér Matthew Dent.
Kolem nových mincí se už ale strhla ostrá debata. Na půllibrovce totiž končí Británie, bohyně a ochránkyně ostrovů, kterou poprvé razili na mincích už Římané.
Redakce bulvárního listu Mail on Sunday dokonce poslala živou Británii v plné zbroji do domu Johna Porteuse, šéfa vládní komise pro mince. Ten dámu pozval na čaj a čtenářům slíbil, že se bohyně objeví alespoň na mimořádné sérii dvoulibrovek.
V listu Independent zase na nový design zaútočila Virginia Ironsideová, dcera návrháře starých mincí Christopha Ironsida. "Když se na nové mince podívám, slyším hlasité skřípání, jak se můj otec otáčí v hrobě," řekla novinářům.
Euro v nedohlednu
Emise nových pencí a librovek má ale i skrytý vzkaz pro kontinentální Evropu a ještě konkrétněji pro eurozónu. Výměna mincí je totiž tak nákladný podnik, že v horizontu několika let Velká Británie na euro nepřejde.
Jednotné evropské platidlo je na ostrovech ještě méně oblíbené než euroústava i její nástupkyně Lisabonská smlouva. Kromě toho by euro muselo projít referendem, což je velmi nereálné. I za časů eurooptimisty Tonyho Blaira se totiž podpora eura nepřehoupla přes jednu třetinu.
