Londýn - Manželé Barbara a Greg Komadovi žijí v Norwichi na východě Anglie už 11 let.
Založili tady polský obchod, ve kterém zaměstnávají šest svých krajanů. Jejich děti už se narodily v Británii.
"Spojené království potřebuje lidi, aby mohlo rozvíjet své podniky. A lidé, kteří sem přicházejí z Polska, chtějí pracovat," uvedl 43letý Greg pro server Politico.eu.
Komadovi jsou teď kvůli brexitu zklamaní. Několik rodin v jejich okolí už se vrátilo do Polska.
"Cítíme, že tady nejsme vítaní. A když nevíte, co bude dál, nejste v bezpečí," říká 38letá Barbara.
Po loňském hlasování o brexitu se v zemi zvedla vlna nenávisti právě vůči Polákům. Policie zaregistrovala stovky slovních i fyzických útoků na zástupce této etnické menšiny.
Jeden Polák dokonce loni v srpnu na následky zranění po útoku anglických mladíků zemřel.
Situace se v následujících měsících sice trochu uklidnila. Obavy z budoucnosti ale britští Poláci neskrývají dodnes.
Na klidu jim nepřidává ani britská premiérka Theresa Mayová. Naopak.
Minulý týden na summitu EU sice Mayová řekla, že žádný občan EU nebude z Británie deportován. Nebudou se rozdělovat rodiny a lidé, kteří pobývají v zemi legálně, můžou získat postavení "usazené osoby".
Zároveň ale premiérka trvá na tom, že otázky evropských občanů v Británii budou řešit tamní soudy. Ostatní státy Evropské unie naopak žádají, aby o těchto otázkách nadále rozhodoval Soudní dvůr EU.
Podle Poláků na ostrovech je nejhorší nejistota.
Jednání o brexitu totiž budou dlouhá a ostrá. A právě o to, v jakém postavení se ocitnou evropští občané poté, co Velká Británie z Evropské unie odejde, se ještě povedou největší spory.
Milion Poláků
Na britských ostrovech žije v současnosti 3,2 milionu občanů ze zemí evropské sedmadvacítky.
Nejvíc je Poláků, celkem 980 tisíc.
Drtivá většina z nich přišla do Británie poté, co Polsko v roce 2004 vstoupilo do Evropské unie. Podle evropského práva tady mohli - stejně jako další občané ze zemí EU - žít a pracovat bez omezení.
Poláci tvoří aktuálně největší etnickou menšinu v Británii, polština je na ostrovech po angličtině druhý nejrozšířenější jazyk.
Právě Poláci tedy prožívají jednání o brexitu nejcitlivěji. A mají největší obavy o budoucnost.
Mimo jiné kvůli složité byrokracii.
Szefowa @East_Europeans mówi PAP: Polacy mieszkający na Wyspach powinni aplikować o stałą rezydencję https://t.co/o0N62UdELN pic.twitter.com/zNg4N9KibU
— Jakub Krupa (@JakubKrupa) April 27, 2017
"V letech 2004 až 2011 nepotřebovali lidé z Polska v Británii pracovní povolení. Museli se jen zaregistrovat na ministerstvu vnitra," uvedla Barbara Drozdowiczová z East European Resource Center, které poskytuje právní pomoc migrantům v Británii. "Teď ale není možné potvrdit zpětně, že byli registrovaní, protože příslušný odbor na ministerstvu vnitra už neexistuje," dodává.
Polská ambasáda v Londýně Polákům doporučuje, aby získali kartu k trvalému pobytu nebo britské občanství.
K tomu ale musí prokázat, že žijí v Británii legálně aspoň pět let jako zaměstnanci, živnostníci, uchazeči o zaměstnání nebo studenti. Což není pro řadu lidí - kvůli krátkodobému přejíždění domů a poté zpátky na ostrovy - úplně snadné.
Procedura je složitá
Podle polské ambasády požádalo o trvalý pobyt v Británii za první čtvrtletí letošního roku 13 tisíc lidí s polským pasem. Loni ve druhém čtvrtletí - tedy před referendem o brexitu - to bylo přitom jen 2500 osob.
To je sice nárůst, vzhledem k celkovému počtu Poláků na ostrovech je ale pořád zanedbatelný.
Důvodem malého zájmu je složitost celé procedury. Žadatelé musí například vyplnit 85stránkový formulář. Musí také předložit spoustu dokumentů, včetně účtů za elektřinu, dopisů od lékařů nebo školních záznamů.
"Mám doktorát a ten proces mi vůbec nepřipadá jasný. Myslím, že spousta lidí s tím má problémy," řekla 32letá zooložka Joanna Bagniewská, která přednáší na Univerzitě v Readingu na jihu Anglie a žije zde více než 10 let.
Zooložka Bagniewská nemůže požádat o trvalý pobyt v Británii, protože nemá jeden dokument, o kterém vůbec nevěděla, že jej potřebuje.
Většinu času v Británii strávila jako studentka. Teprve nedávno se ale dozvěděla, že po celou dobu studií měla mít soukromé zdravotní pojištění. Ona přitom využívala státní zdravotní péči, která je zdarma.
Její krajanka Eliza Abernathyová, 27letá manažerka z Birminghamu, přišla do Británie za studiem v roce 2011 a pak tu zůstala kvůli práci.
Pořídila si soukromé pojištění, dnes už ale o něm nemá doklady. Přesto podala žádost o trvalý pobyt s tím, že spoléhá na vstřícnost úřadů.
"Jestli ale bude ministerstvo vnitra počítat pět let až od doby, kdy jsem začala pracovat, tak odejdu," řekla manažerka, která uvažuje o tom, že se přestěhuje do Kanady.
Dobré zprávy pro Elizu nevěští ani vysoké procento žádostí o trvalý pobyt odmítnutých britskými úřady. Od ledna je to podle údajů polské ambasády víc než 30 procent.
Bez přistěhovalců to nejde
Výraznější pohyby ukazují i údaje britského statistického úřadu, zveřejněné nedávno listem The Guardian. Podle nich odešlo loni z Británie o 40 tisíc lidí víc než v roce 2015.
Šlo převážně o občany evropské sedmadvacítky. Do Británie naopak přišlo loni o 43 tisíc lidí méně ve srovnání s předchozím rokem.
Britská ekonomika se přitom bez přistěhovalců ze zemí EU neobejde. Nedostatek pracovních sil by brzy pocítila celá odvětví, hlavně stavebnictví a strojírenství, stejně jako hotely nebo supermarkety.
Problémy tuší i zemědělci. Sezonní práce na britských farmách jsou v drtivé většině záležitostí přistěhovalců, sami Britové o ně nemají zájem.
In five years only one British person applied to work on Tuesley Farm. They left after one day https://t.co/2lGdqubu59 #r4today pic.twitter.com/HfohG4mppn
— BBC Radio 4 Today (@BBCr4today) June 22, 2017
Výraznější úbytek cizinců muže být zároveň tvrdou ranou pro britské zdravotnictví. V měsících po referendu dramaticky poklesl zájem zdravotních sester z EU o práci v Británii.
Zatímco loni v červenci se podle BBC na ostrovech zaregistrovalo 1304 sester, letos v dubnu jich bylo jen 46.
Jde tedy o pokles o 96 procent.
