Varšava - "V životě pro mě bylo nejdůležitější poslouchat rozkazy," psal ve svých pamětech jeden ze strůjců holocaustu Adolf Eichmann.
Tato slova se v 60. letech minulého století snažil pochopit americký psycholog Stanley Milgram pomocí proslulého experimentu, který zkoumal poslušnost k autoritě. Lidé tu dostali za úkol dávat jiným subjektům elektrické šoky - a většina poslechla.
Nyní, po více než padesáti letech, pokus zopakovali polští vědci z varšavské Univerzity sociálních a humanitních věd. Upozornil na to britský server The Independent.
"Milgramův experiment nebyl nikdy proveden v zemích střední Evropy. Přitom vzhledem k jedinečné historii těchto států je pro nás problematika poslušnosti k autoritě neobyčejně zajímavá," píší autoři ve své studii.
K Milgramovu experimentu jsou potřeba dvě skupiny lidí. Jedna se vžije do role učitelů. Jde o pokusné osoby, které se do výzkumu dobrovolně přihlásily. Druhá skupina převezme role žáků. Ti jsou ale ve skutečnosti pomocníky tvůrců experimentu, což "učitelé" nevědí.
"Učitelé" pak poslouchají příkazy autoritativního vedoucího experimentu. K dispozici mají celkem 30 tlačítek, jejichž stisknutí způsobuje u "žáků" elektrošoky v hodnotě 15 až 450 voltů.
Tomu ale věří pouze zkoumaní lidé, ve skutečnosti po zmáčknutí tlačítka "učitelé" slyšeli jen nahrané výkřiky bolesti. Přestože věřili, že elektrošoky jsou opravdové, většina lidí v 60. letech došla až na konec stupnice.
Budou mírnější k ženám?
Do nového polského výzkumu se zapojilo celkem 80 lidí. Stejně jako v roce 1961 dostávali "učitelé" od nadřízeného rozkazy jako například: "Je naprosto nezbytné, abyste pokračoval."
Oproti původnímu pokusu tu však byly dva rozdíly. Do experimentu se zapojily i ženy a dobrovolníci měli před sebou místo 30 tlačítek jenom deset.
Sám Milgram totiž v minulosti čelil kritice, že příliš vysoká hranice, kam až mohl subjekt dojít svými elektrošoky, u něj mohla zanechat psychologické problémy, když se dozvěděl o skutečném účelu experimentu.
Nové zapojení žen mělo také svůj význam. Odborníci tím chtěli zjistit, jestli budou účastníci v roli učitelů na "žákyně" mírnější, nebo naopak tvrdší než na muže.
"Předpokládali jsme, že pouštět elektrošoky do žen představuje ještě závažnější porušení kulturních norem než v případě mužů," řekl jeden z autorů studie, Dariusz Doliňsky.
Až 90 procent lidí nakonec použilo tlačítko s největším množstvím voltů. V roce 1961 došlo na konec rozsáhlejší škály 63 procent lidí.
Jestli při pokusu hrálo nějakou roli pohlaví, ale nakonec vědci nebyli schopni určit. "I přes to, že počet lidí, kteří odmítli uposlechnout rozkaz velitele experimentu, byl třikrát vyšší, když 'žáky' hrály ženy, jde o příliš malý vzorek lidí. Nemůžeme z toho dělat reálné závěry," upozorňují odborníci.
Žádná změna k lepšímu
Podle polských vědců výsledky ukázaly, že od druhé světové války se psychologie osobnosti v tomto směru vůbec nezměnila.
"Lidé vždycky říkají: 'Já bych to odmítl udělat! To je naprosto proti pravidlům!' Ale když se pak skutečně nachází v té situaci, 90 procent z nich použije bolestivý elektrošok," dodává spoluautor studie Tomasz Grzyb.
Studii však částečně zpochybnil profesor Dave Nussbaum z Chicagské univerzity. Podle něj je s původním Milgramovým experimentem těžko srovnatelná, protože vědci použili jen deset tlačítek.
