Nepil a byl jiný než předchůdci. Gorbačov chtěl proměnit komunismus, teď slaví 90 let

Nepil a byl jiný než předchůdci. Gorbačov chtěl proměnit komunismus, teď slaví 90 let
Později se věnoval hlavně zemědělství a zemědělským strojům, což obnášelo kontrolovat sklizeň a zajišťovat traktory, valníky a kombajny. V roce 1970 rodný Stavropolský kraj definitivně opustil a začal pracovat v aparátu Ústředního výboru KSSS v Moskvě.
Gorbačov vedl Sovětských svaz mezi lety 1985 a 1991. Období charakterizovala dvě ruská slova: perestrojka (přestavba) a glasnosť, což v tehdejším žargonu znamenalo snahu o větší transparentnost režimu a uvolnění tvrdé cenzury. Tehdy Sovětský svaz zápasil s těžkou ekonomickou krizí. Regály obchodů zely prázdnotou a nefungovalo to, čemu se v socialismu říkalo dodavatelsko-odběratelské vztahy.
Michail Gorbačov na vojenské přehlídce v Moskvě v roce 2018. Od té doby se na veřejnosti neukazuje. Stále finančně podporuje list Nězavisimaja Gazeta, jedno z mála ruských nezávislých médií kritických k ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi.
Michail Gorbačov pochází z vesnice Privolnoje, která leží nedaleko města Stavropol na jihozápadě Ruska. Jeho otec byl Rus, matka Ukrajinka. Bývalý lídr Sovětského svazu se narodil v roce 1931. Krátce předtím než jih Ruska zasáhl hladomor, způsobený kolektivizační politikou Stalina. Gorbačov uvedl, že hladem a vysílením zemřeli tři jeho strýcové. Na snímku je malý Michail s prarodiči z matčiny strany. Oba dědové byli ve 30.letech zatčeni a vězněni v době stalinského teroru.
Foto: Profimedia.cz
Dan Poláček Martin Novák Dan Poláček, Martin Novák
2. 3. 2021 5:59
Michail Gorbačov je za hranicemi Ruska populárnější než doma. Zatímco ve světě je považován za muže, který přispěl - byť nezamýšleně - k demontáži komunismu a sovětského bloku ve východní Evropě, Rusové v něm vidí spíš symbol ekonomických problémů a chaosu na přelomu osmdesátých a devadesátých let. V úterý bývalý lídr SSSR slaví 90. narozeniny.
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 7 minutami

NATO má nový plán, jak čelit jaderným i hybridním útokům z Ruska

Severoatlantická aliance ve čtvrtek schválila nový plán, jak čelit potenciálním vojenským či hybridním hrozbám ze strany Ruska. Ministři obrany zemí NATO na zasedání v Bruselu přijali strategii, která má členské země ochránit před možným napadením raketami s jadernou hlavicí stejně jako před hackerskými útoky na klíčovou infrastrukturu. Podle šéfa aliance Jense Stoltenberga však zároveň spojenci nestojí o závody ve zbrojení a nebudou v Evropě rozmísťovat nové jaderné zbraně.

Vztahy aliance a Ruska jsou podle Stoltenberga nejhorší od konce studené války, což dokládá například tento týden oznámené ukončení činnosti ruské mise při NATO. Alianční státy již delší dobu se znepokojením sledují vývoj nových ruských raket, mezi něž se v posledních týdnech zařadily i hypersonické střely odpalované z ponorek. NATO rovněž s obavami registruje ruské aktivity v kosmu či četné hackerské a dezinformační útoky.

Zdroj: ČTK
před 17 minutami

Skupina evropských zemí se dohodla s USA na dani z digitálních služeb

Rakousko, Británie, Francie, Itálie, Španělsko a Spojené státy se dohodly, že místo svých národní daní z digitálních služeb přejdou k nové globální daňové dohodě. Země to oznámily ve společném prohlášení. Národní daně z digitálních služeb kritizoval Washington, tvrdil, že jsou zaměřené na americké firmy, a hrozil zavedením odvetných opatření.

Evropské země souhlasily, že zruší své národní daně z digitálních služeb v souladu s dohodou o nových pravidlech pro mezinárodní zdanění firem. Na té se na počátku tohoto měsíce dohodlo téměř 140 zemí.

V rámci dojednaného kompromisu Spojené státy souhlasily s tím, že upustí od navrhovaných obchodních odvetných opatření zaměřených proti těmto zemím. Washington odvetná opatření zdůvodňoval tím, že daně jsou nespravedlivé a diskriminují americké společnosti, napsala agentura Reuters.

Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) na počátku měsíce oznámila, že mezinárodní komunita dosáhla dohody, která zajistí, že nadnárodní podniky budou od roku 2023 podléhat minimální daňové sazbě ve výši 15 procent. Domluvené změny mezinárodního daňového systému odsouhlasilo 136 zemí a jurisdikcí, jež vytvářejí více než 90 procent globálního hrubého domácího produktu (HDP).

Dohoda má zajistit, že velké podniky budou odvádět spravedlivou část daní všude, kde podnikají a vytvářejí zisky. OECD předpokládá, že státy díky dohodě získají jako celek dodatečné daňové příjmy kolem 150 miliard dolarů (zhruba 3,3 bilionu Kč) ročně. Dohoda by měla vést rovněž k přesunu daní v hodnotě přes 125 miliard dolarů do zemí, kde nadnárodní podniky vytvářejí zisky.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Vlivem zdražování energií může přibýt 100 tisíc domácností s nadměrnými výdaji za bydlení, míní expert

Kvůli zdražování energií by mohlo přibýt v Česku kolem 100 tisíc domácností, které mají nadměrné náklady na bydlení a vydávají na ně přes dvě pětiny svého příjmu. Jejich celkový počet by se tak mohl dostat na 550 tisíc. Problém s nadměrnými výdaji by tedy měla zhruba každá osmá domácnost v zemi. Výsledky ve čtvrtek na semináři o zkušenostech se sociálním bydlením přestavil analytik iniciativy Za bydlení Jan Klusáček.

Iniciativa vydala před nedávnem zprávu o vyloučení z bydlení. V Česku je kolem 4,5 milionu domácností. Nadměrné náklady za přiměřené bydlení má podle Klusáčka asi desetina z nich. V těchto domácnostech by mohlo žít přes 800 tisíc lidí. "Když se ceny energií zvýší o čtvrtinu, přibude 100 tisíc domácností s nadměrnými náklady. Nebude jich tak kolem 450 tisíc, ale už 550 tisíc. A nesporně se to stane," řekl Klusáček.

Zdroj: ČTK
Další zprávy