Zabránilo mu tak zúčastnit se mezinárodní dvoudenní konference v Petrohradě na téma Spolupráce EU a Ruska.
Moskva to zdůvodnila tím, že Paetovi "chybí oficiální pozvání" ruského ministerstva zahraničí. Tallinn však v této záležitosti vidí spíše ruskou provokaci a arogantní chování.
Podle estonského deníku Postimes konferenci formálně pořádá kancelář ruského prezidenta Vladimira Putina, vystupovat na ní má i Putinův zvláštní pověřenec pro EU Sergej Jastržembskij.
Kromě dalších hostí se měl konference zúčastnit rovněž estonský ministr pro regiony Jaan Ounapuu. Ten dostal od ruského velvyslanectví v Tallinnu čtyřdenní vízum bez problémů. Když se však dozvěděl, že jeho kolegovi Paetovi byl vjezd odmítnut, účast ze solidarity odmítl.
Moskva: nemá pozvání od ministerstva
Paet sám označil ruský postup za politováníhodný. Podle Ounapuua je pro Estonsko "nepřípustné" umožnit jinému státu vybírat si, které jeho ministry vpustí a které ne. Nejmenovaný americký diplomat podle agentury DPA označil postup Ruska za "skandální", zvlášť když šlo o konferenci o vztazích Ruska s EU, jejímž členem Estonsko je.
Moskva podle agentury AFP odůvodnila odmítnutí víza tím, že "když ministru Paetovi chybí oficiální pozvání, bylo by vydání víza v rozporu s ruskými předpisy o přijímání vysokých zahraničních představitelů". Podle těchto předpisů ruská strana zajišťuje hostům po dobu jejich pobytu přepravní prostředky, telekomunikační spojení a osobní bezpečnost, tedy tělesné strážce. "Protože ale oficiální pozvání chybí, nebylo by Rusko schopno zajistit ministrův pobyt na náležité úrovni."
Tallinnská média vidí za postupem Moskvy "pomstu" ruské strany za to, že estonský parlament v květnu při ratifikaci estonsko-ruské smlouvy o hranicích schválil dodatky, které hovoří o sovětské okupaci a požadují od Ruska finanční i územní kompenzace.
Spor o hranice trvá
Estonsko a Lotyšsko byly společně s Litvou v roce 1940 obsazeny Sověty na základě tajné dohody mezi tehdejším Sovětským svazem a Německem. Po německém útoku na SSSR pobaltské republiky formálně obnovily samostatnost, plně ale podporovaly nacistickou politiku. Sovětské síly obsadily Pobaltí znovu v roce 1944 při vyhnání německých vojsk, samostatnost získaly republiky zpět až v roce 1991.
Dohodu z roku 1939 označovanou jako Pakt Molotov-Ribbentrop, na jejímž základě bylo Pobaltí v roce 1940 Sověty obsazeno, kvalifikovala v roce 1989 tehdejší sovětská legislativa jako osobní rozhodnutí Josifa Stalina, které "bylo namířeno proti zájmům sovětského lidu". Obsazení Pobaltí v roce 1944 však Moskva považuje za "osvobození" a ani nynější ruské vedení už k tomu žádné další stanovisko zaujímat nechce. Věc považuje za vyřízenou.
Estonsko, ale stejně tak Lotyšsko, s nímž má obdobné problémy, se osamostatnily ve svých "sovětských" hranicích, které se oproti předválečným podle Moskvy změnily jen v detailech, a Rusko nevidí žádný důvod na tom cokoli měnit. Estonské dodatky k hraniční dohodě, otevírající údajně cestu estonským územním požadavkům, označil v létě prezident Putin za "absolutně nepřijatelné".
Důsledky Paktu Molotov-Ribbentrop tak stále zatěžují vzájemné vztahy Moskvy a pobaltských států, které jsou od května 2004 členy EU. Evropská komisařka pro vnější vztahy Benita Ferrerová-Waldnerová ale v létě odmítla zprostředkování mezi Moskvou a Tallinem a řekla, že historické spory si musejí země vyřešit samy.
