Za posledních patnáct let zemřelo kvůli své práci na 580 novinářů. Většina z nich se znelíbila vládě či vojenským složkám, zbytek pak zahynul v početných válečných konfliktech, které svět od roku 1992 zasáhly.
Irák: Peklo pro novináře
Nejkrvavější bilanci má za sebou Irák, který je podle dnešní zprávy CPJ nejnebezpečnějším místem na světě.
Infobox
PŘEČTĚTE SI:
- Nutit novináře do války? Ne, řekl soud
- Polští novináři se budou sami lustrovat
- Carollová je volná, plánuje napsat knihu
- V Iráku zabito novinářů jako ve Vietnamu
Od irácké invaze před třemi lety zde údajně zemřelo 78 novinářů. Další pak umírali v Alžírsku - 60 obětí, v Rusku - 42 a Kolumbii - 37, píše newyorská nezisková organizace.
"Novinařina se stává nebezpečnou profesí," potvrzuje ředitel CPJ Joel Simon."Od irácké války navíc vzrostlo vědomí veřejnosti o její nebezpečnosti."
Ne všechny novináře unesené v Iráku však čeká smrti, přestože jen od ledna tohoto roku zde zemřelo dvacet z nich. Někteří mají štěstí a díky zásahu vlády nebo vyplacení výkupného se dostanou na svobodu.
Nejznámější je případ unesené a následně propuštěné novinářky deníku Christian Science Monitor Jill Carrolové, která se pár měsíců po návratu na svobodu rozhodla o svých zážitcích seznámit svět.
- Deník zajatkyně: Nezabíjejte mě nožem - ČTĚTE ZDE
Výbor na ochranu novinářů poukazuje také na to, že smrt zahraničních zpravodajů v Iráku poutá ve světě velkou pozornost, ale tři čtvrtiny obětí z novinářských řad tvoří Iráčané, kteří podstupují stejné riziko, ať už pracují pro domácí, nebo západní média.
Toto pravidlo platí nejen v Iráku, ale po celém světě. "Celých 85 procent úmrtí připadá na domácí novináře," stojí ve zprávě.
Kritika politiků se nevyplácí
Nebezpečí však číhá také v zemích, ve kterých žádný ozbrojený konflikt neprobíhá. Jasným příkladem je například Rusko, které se v žebříčku Výboru na ochranu novinářů umístilo na nelichotivém třetím místě.
"Sedm z deseti novinářů umírá kvůli kritice vlády. Za řadou vražd stojí politici, pro které se zprávy novinářů staly nebezpečné," píše se ve studii.
Od roku 2000 bylo v Rusku zavražděno nejméně dvanáct novinářů, dodávají představitelé Výboru na ochranu novinářů.
Situace v mnohamilionovém a zdánlivě demokratickém Rusku je tak srovnatelná s poměry v řadě afrických čí asijských zemí, kde novináři a kritici režimů záhadně mizí, případně bez jakéhokoliv soudu či dokonce obvinění míří za mříže.
Organizace Reportéři bez hranic, která se také zabývá dodržováním práv novinářů, zase upozorňuje na tristní situaci v Číně. V současnosti je tam vězněno nejméně 32 žurnalistů a 50 "kyberdisidentů", aktivistů, využívajících ke zveřejňování svých myšlenek internet.
