Jejich schůzky ukazují, jakým směrem se vztahy mezi někdejšími ideologickými rivaly ubírají. Vloni se oba muži setkali třikrát, přičemž do Moskvy vedla i Chuova vůbec první cesta do zahraničí v prezidentské funkci.
Ruský medvěd a čínský drak - jak se oběma státům metaforicky přezdívá - se zkrátka sbližují. Ekonomicky i politicky.
Vzájemný obchod loni činil téměř 34 miliard dolarů. O patnáct procent více než v předchozím roce.
A Peking si představuje, že do roku 2010 cifra vystoupá na 80 miliard dolarů.
"Spolupráce našich dvou států dosahuje stále vyšší úrovně," řekl Chu v "propagačním" rozhovoru s ruskými novináři před svou cestou. Daleko od pravdy ale nebyl.
Ropa, zbraně, elektronika
Obě velmoci jsou ke spolupráci tak trochu předurčeny. Rusko je druhým největším vývozcem ropy (po Saúdské Arábii). Čína zase druhým největším spotřebitelem této suroviny (po USA).
Pro Čínu je Rusko hlavním dodavatelem zbraní, do Ruska zase odtamtud proudí ve velkém elektronika a spotřební zboží.
Do vesmíru s ruskou podporou
Navíc Rusko pomáhá Číně vydatně s kosmickým programem. Díky tomu mohla říše středu před třemi lety vyslat do vesmíru svoji první kosmickou loď.
"Vztahy s Čínou jsou pro nás velmi důležité. Z určitého pohledu dokonce důležitější než vztahy se Spojenými státy," tvrdí Gennadij Rufčin z moskevského Institutu pro světovou ekonomiku a mezinárodní vztahy.
Jak to bylo dříve
- Za komunismu byly SSSR a Čína nejdříve přáteli, ale roztržku přinesla kritika Stalina. Čínští komunisté ji odmítli.
- Od začátku 60.let začal Mao Ce-tung hovořit o tom, že vedení SSSR podlehlo revizionismu a chce restaurovat kapitalismus. Zároveň žádal úpravu hranic, například začlenění Mongolska do Číny.
- Ideologické nepřátelství a napětí na hranici přerostly ve válku v roce 1969. Vyžádala si stovky obětí na čínské a desítky na sovětské straně.
- Roztržka se SSSR vedla Mao Ce-tunga ke sblížení s USA. V roce 1972 navštívil prezident Nixon Čínu.
- Vztahy mezi Moskvou a Pekingem urovnala až návštěva Michaila Gorbačova v Číně v roce 1989.Paradoxně právě v té době začal protest studentů na pekingském náměstí Tchien An-men, který později armáda krvavě potlačila.
Chu Ťin-tchao hodlá v Moskvě zahájit Rok Číny. Ten se bude skládat z řady festivalů, veletrhů a dalších akcí, směřujících k podpoře čínského postavení na ruském trhu.
Koalice v Radě bezpečnosti
Oba státy jsou v řadě zahraničněpolitických problémů zajedno. Dokonce vytvořily i v Radě bezpečnosti OSN jakýsi blok, který je vůči Spojeným státům v opozici anebo přijímá jejich návrhy obezřetně.
Moskva i Peking například nechtějí příliš tvrdé sankce proti Íránu, brání Severní Koreu proti přílišnému tlaku ze strany USA a Japonska, společně nesouhlasily s válkou v Iráku ani s bombardováním Kosova a nedávno také prvním dvojitým vetem v Radě bezpečnosti od roku 1972 "zazdily" americký návrh rezoluce o Barmě.
"Krize kolem Íránu se musí řešit mírovým způsobem," shodli se včera znovu Putin a Chu.
čínský prezident při dnešní schůzce s ruským premiérem Michailem Fradkovem dokonce navrhl pravidelná setkání nejvyšších
představitelů obou zemí.
Objevily se spekulace, že sbližováním s Čínou se Putin připravuje na zhoršení vztahů se Západem.
"Čína je připravena rozvíjet své vztahy s Ruskem tak, aby přispěla ke zformování multipolárního světa," řekl před časem Chu Ťin-tchao agentuře Interfax.
Jinými slovy Rusko a Čína se pokoušejí o protiváhu k vlivu Spojených států. A Američané se netají tím, že jim rostoucí vojenská síla Číny dělá starosti.
Hranice je citlivým místem
Zda to vyjde, není jisté. Nedůvěra a určitá hluchá místa ve vztazích obou sousedů přetrvávají.
Ještě za časů hlubokého komunismu spolu svedli v roce 1969 pohraniční válku, která si vyžádala stovky obětí na čínské straně (rusko-čínská hranice měří přes čtyři tisíce kilometrů, jde o jednu z nejdelších hranic vůbec).
A Vladimir Putin zatím přece jen nenaplňuje všechny čínské představy o společném obchodování. Ropa totiž z Ruska do Číny míří nadále "postaru," tedy po železnici.
Se stavbou plynovodu a ropovodu Moskva váhá. Navíc Číňané chtějí, aby jim jejich severní soused ropu i zemní plyn zlevnil.
Obavy z Číny ovšem panují na ruském Dálném východě. Tento region totiž v uplynulých letech etničtí Rusové houfně opouštějí s vidinou, že v evropské části země se jim povede lépe.
Uvolňují tak prostor pro imigranty z Číny, jejíž východní polovina naopak trpí přelidněností.
Bude z ruského Dálného východu čínský?
Výsledek? Zatímco ještě na konci osmdesátých let minulého století žilo na ruském Dálném východě jen několik málo tisíc Číňanů, dnes už jsou jich více než tři milióny.
Ekonomice pomáhají, ale místní Rusové mají strach, aby se ve vlastní zemi nestali cizinci.
"Mnoho Číňanů považuje ruský Dálný východ za region, který historicky patří jim," uvedla pro agenturu AFP ruská politoložka Larisa Zabroská.
