Brusel i Berlín při rozhodování o tom, jakým způsobem a kdy vlastně Británie osmadvacítku opustí, stále čekají na kroky Londýna. V poledne to ale před berlínským kancléřstvím byla Mayová, kdo se nedočkal Merkelové. Ministerská předsedkyně proto zamířila přímo do sídla šéfky německé vlády, odkud ale zase po krátké době i s Merkelovou vyšla, aby se společně ukázaly fotografům.
Jednoduché zřejmě nebylo ani samotné jednání obou političek, při němž měly pozornost věnovat zejména požadavku Mayové na další odklad brexitu do 30. června. Zatím platí, že Británie má opustit unii 12. dubna, tedy tento pátek.
"Hello, is anyone here?"
— Pavel Vondra (@pavelvond) April 9, 2019
(další díl nekonečného seriálu o tom, co všechno se může pokazit při příjezdu britské premiérky na německé kancléřství k jednání o #Brexitu)
Via @Independent pic.twitter.com/MrYshvKpp0
Třebaže mluvčí Merkelové v pondělí nechtěl uvést, jak se kancléřka na nový odklad dívá, z předchozích vyjádření se zdá, že by s dalším odložením termínu britského odchodu z evropského bloku nemusela mít při splnění určitých podmínek velký problém. Minulý týden totiž kancléřka uvedla, že do poslední chvíle bude bojovat za brexit s dohodou. Zároveň podotkla, že řešení musí najít především Londýn.
Jestli s sebou do Berlína Mayová, která bude večer jednat v Paříži i s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem, nějaké východisko přivezla, však není zřejmé. Žádná tisková konference se po schůzce obou političek neuskutečnila.
Mluvčí německé vlády během jednání pouze agentuře Reuters sdělil, že předchozí zpráva BBC o připravenosti Merkelové stanovit dobu trvání takzvané irské pojistky maximálně na pět let nemá "žádný základ".
Shoda na odkladu
Zástupci vlád evropské sedmadvacítky se mezitím v Lucemburku shodli, že brexit bez dohody by byl nejhorší variantou. Plán, který na summitu Mayová předloží, musí být ale podle nich jasný a musí mít na britské straně jednoznačnou politickou podporu.
Délka odkladu brexitu by podle šéfa vyjednávacího týmu EU Michela Barniera měla záviset na tom, k čemu přesně bude chtít Mayová dodatečný čas využít. Barnier doufá, že aktuální jednání britské vlády s opozičními labouristy by mohlo poprvé za dlouhé měsíce umožnit vznik dostatečně široké většiny v britském parlamentu, která by mohla domluvený postup podpořit.
Zástupce rumunského předsednictví EU s odkazem na spekulace v Británii odmítl, že by jakýkoli další postup mohl předpokládat znovuotevření už dojednaného textu brexitové dohody. Naopak na žádost o změny v politické deklaraci o budoucích vztazích Británie s EU po brexitu je podle Barniera unie připravena reagovat pružně a rychle.
Podle českého zástupce na schůzce v Lucemburku, náměstka ministra zahraničí Aleše Chmelaře, panuje shoda, že by se termín brexitu měl odložit, není ale jasné, na jak dlouho.
Mayová minulý týden požádala o odklad termínu brexitu na 30. června, předseda Evropské rady Donald Tusk ale považuje za nejlepší roční "pružný" odklad, kdy by Británie mohla odejít i dříve, pokud brexitovou dohodu schválí.
