Je to jaksi paradoxní. Na jedné straně jsou mladí Maročané magicky přitahováni Západem a touží po tom vystěhovat se do Francie, Španělska nebo Německa. Někteří dokonce riskují život, když se za noci a mlhy pokoušejí na dřevěných loďkách a rybářských člunech dosáhnout evropského pobřeží. Na druhé straně ale mnozí z nich pociťují téměř propastnou nenávist vůči západní společnosti. Takové jsou výsledky obsáhlé studie hospodářského listu L'Economiste o mladých lidech v Maroku, z níž citovala agentura DPA.
Naší šancí je Evropa...
Podle nich vidí přes 60 procent Maročanů ve věku od 16 do 29 let svou jedinou životní šanci ve vystěhování do Evropy. V jedné z předcházejících studií vyjádřilo přání žít v zahraničí dokonce přes 80 procent maturantů. Zároveň však chová značná část mladých lidí v této severoafrické zemi sympatie vůči Usámovi bin Ládinovi, největšímu nepříteli Západu. Podle 44 procent ovšem není Al-Kádia teroristickou organizací.
...ale i Al-Káida
List L'Economiste to přičítá především konfliktu v Iráku: "Tři čtvrtiny mladých Maročanů odsuzuje americkou intervenci. V Al-Káidě pak vidí opozici vůči moci USA." Marocký sociolog Hámid Jabúrí soudí: "Mladí lidé si hledají hrdiny, s nimiž by se mohli identifikovat. Dříve to byli kovbojové nebo Superman. Dnes je to v jejich očích bin Ládin, protože se staví na odpor supermocnosti USA."
Studie vypracovaná listem L'Economiste, první svého druhu v Maroku, ukazuje, že mladí Maročané jsou navzdory svému sklonu k radikalismu zároveň i konzervativní a silně nábožensky založení. Pravidelně nebo příležitostně se modlí 90 procent z nich, 99 procent dodržuje postní měsíc ramadán; 58 procent dotázaných by vstoupilo do manželství jen s partnerem vyznávajícím muslimskou víru a 57 procent je pro to, aby ženy nosily šátek nebo závoj.
Tradice spojená s modernizací
Z těchto poznatků jasně vyplývá, jak obtížné úkoly musí řešit král Muhammad VI. Tento dvaačtyřicetiletý monarcha chce na jedné straně zachovat tradice, na druhé straně ale modernizovat zemi, přiblížit ji k Západu a přilákat do ní investory. Král, který je jako "kníže věřících" i nejvyšším náboženským vůdcem v zemi, se zasazuje o tolerantní verzi islámu.
Nenávistná láska Maročanů vůči Západu se na první pohled jeví jako rozpor, tak tomu ale není. Mladí lidé na jedné straně obdivují životní úroveň a svobody v Evropě, vnímají však zároveň Západ jako arogantní a jako ohrožení své kultury a tradic. Studie ukazuje, že tato rozpolcenost je obzvláště výrazná zejména v chudých vrstvách, jako například mezi obyvateli slumů v
Casablance. "Čím chudší jsou lidé, tím více mají rádi Al-Káidu," napsal L'Economiste.
Společenské kontrasty se projevily nedávno v reakcích na film Marock. Snímek Maročanky Laily Marrakchiové žijící v Paříži pojednává o lásce mezi muslimem a židovkou. Zatímco marocký herecký svaz a další organizace obviňovaly režisérku v zuřivých protestech ze zrady "marockých hodnot", v tisku se objevovala řada příspěvků od čtenářů vyzývajících k toleranci. Jejich autoři poukazovali mimo jiné i na skutečnost, že v Maroku, kde žije židovská menšina, nejsou románky mezi muslimy a židy ničím novým.
