Budapešť – V maďarském parlamentu se nenašla potřebná dvoutřetinová většina ke změně ústavy, která je namířená proti kvótám pro přerozdělování migrantů v rámci Evropské unie.
Pro změny navrhované premiérem Viktorem Orbánem se vyslovilo 131 poslanců, což je o dva méně než kolik bylo nutné pro jejich prosazení. Proti byli 3 zákonodárci, zbytek ze 199členného sboru se zdržel hlasování.
Postoj nezaujala většina opozičních levicových poslanců a nacionalistů ze strany Jobbik. Někteří z nich si ale přinesli do parlamentu protestní transparenty.
Jobbik byl přitom ochoten kontroverzní dodatek k ústavě podpořit, avšak pod podmínkou, že Orbánova vláda odmítne všechny formy přistěhovalectví, tedy i nabízení maďarského občanství bohatým cizincům výměnou za nákup státních dluhopisů. Orbán však na tento požadavek nechtěl přistoupit.
Orbán v parlamentu předložil návrh změn ústavy 10. října, jak slíbil v souvislosti s referendem, které se k migračním kvótám EU v Maďarsku konalo 2. října, ale pro nízkou účast muselo být prohlášeno za neplatné.
Pětibodový návrh předsedy vlády obsahoval mimo jiné zákaz usazování cizinců v Maďarsku v rozporu s maďarskými zákony, které upravují získání práva na pobyt v zemi. Zakotvoval i zákaz usazování "zahraniční populace".
Neúspěch pravicové vlády strany Fidesz je "porážkou mocenské politiky, ... která staví Orbána do obtížné pozice, kdy bude muset vysvětlovat, proč není schopen čehokoliv dosáhnout," řekl agentuře AP maďarský analytik Zoltán Ceglédi.
"Dnešní hlasování je (pro Orbána) dočasný neúspěch, podobně jako neplatné referendum," řekl agentuře Reuters analytik Robert Lászlo.
Neúspěch podle něj nejspíše neoslabí Orbána na domácí scéně, kde premiérova strana Fidesz s náskokem vede v průzkumech před volbami plánovanými na rok 2018, ale zeslábne premiérova pozice v Bruselu, kde nebude moci své počínání vydávat za úspěch.
Orbán při předložení návrhu změn v ústavě argumentoval tím, že referendum sice neskončilo s právně závazným výsledkem, ale že je přesto nutné respektovat vůli více než tří milionů Maďarů, kteří u uren odmítli unijní požadavek na přerozdělování migrantů mezi členské státy podle povinných kvót. Tvrdil, že získal silný mandát k odmítání požadavku Bruselu.
Po hlasování Fidesz vzkázal, že se sejde vedení strany, aby zvážilo další postup. Podle serveru BBC se dá čekat, že Orbán po druhém neúspěchu během krátké doby obrátí palbu proti "zrádnému" Jobbiku.
Jeho vůdce Gábor Vona tvrdí, že strana je připravena schválit ústavní změny, pokud se vláda zřekne programu usazování bohatých cizinců v zemi. Toho zatím využilo asi 10.000 Číňanů, jakož i bohatí investoři z Ruska a Blízkého východu.
Někteří z poslanců Jobbiku přinesli do parlamentu protestní transparenty. Po hlasování roztáhli nápis "Zrádce je ten, kdo dovoluje vpustit do země teroristy za peníze"; podle zpráv médií si totiž pobyt v Maďarsku koupil i saúdskoarabský občan, který býval v obchodním styku s vůdcem teroristické sítě Al-Káida Usámou bin Ládinem a také po něm pátrala americká FBI. Jobbik argumentuje tím, že vinou dluhopisů se v Maďarsku usadilo více cizinců, než kolik by měla země přijmout podle kvót.
Maďarsko v součanosti vede u Evropského soudního dvora spor kvůli unijnímu rozhodnutí o přerozdělení 160.000 migrantů. Verdikt se čeká příští rok. Pokud Budapešť při prohraje, nebude mít na výběr, než přijmout 1294 uprchlíků.
V případě že by ústavní změny byly schváleny, mohla by blokovat jakékoliv další pokusy EU vnutit Maďarsku kvóty, poznamenala BBC s tím, že imigrace se stala v maďarské politice předvolebním bojištěm.
