V případě jedné afghánské rodiny zasáhl ESLP, který ve středu plánovanou deportaci dočasně zastavil, neboť jeden člen byl po operaci srdce. Těhotná matka z druhé rodiny byla v mdlobách převezena do nemocnice a její manžel s dětmi proto zatím smějí zůstat v tranzitní zóně na maďarsko-srbské hranici. Třetí rodina se raději, než aby nasedla do čekajícího letadla mířícího do Afghánistánu, nechala dopravit do Srbska, odkud předtím do Maďarska vstoupila.
Podle BBC je událost testem pro pravicovou vládu premiéra Viktora Orbána, která se před nadcházejícími volbami do Evropského parlamentu snaží demonstrovat svůj tvrdý postoj v otázce boje proti migraci.
Matka z rodiny deportované do Srbska křičela na maďarské policisty: "Toto je nejhorší země v mém životě. Jednoho dne budete uprchlíci stejně jako my, to si zapamatujte." Spolu s manželem a čtyřmi dětmi ji na hranici přivezl vězeňský autobus a policisté je pak branou v plotě prostrčili přes hraniční čáru do Srbska.
Několik evropských zemí, včetně Německa nebo Švédska, již deportovalo afghánské žadatele o azyl zpět do Afghánistánu, a to navzdory protestům lidskoprávních organizací a zhoršující se bezpečnostní situaci v asijské zemi. V maďarském případě ale všech 16 členů uvedených rodin vstoupilo do země legálně. Na tuto možnost čekali v srbských uprchlických táborech dva roky, neboť Maďarsko umožňuje vyřídit pouhé dvě žádosti o azyl denně.
"Maďarsko nikdy neprověřilo jejich tvrzení v žádosti," řekl András Léderer z organizace Maďarský helsinský výbor, který na případ upozornil ESLP. Na základě přísného zákona schváleného maďarským parlamentem v roce 2018 jsou totiž automaticky zamítány žádosti o azyl všech migrantů, kteří do Maďarska přišli přes bezpečné země - v tomto případě přes Srbsko. Úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) i organizace na ochranu lidských práv to považují za porušování mezinárodního i maďarského práva.
