Francie čekala na novou vládu dva měsíce od předčasných parlamentních voleb. O třiasedmdesátiletém Barnierovi z pravicové strany Republikáni jako možném kandidátovi se začalo spekulovat až tento týden. Barnier při přebírání úřadu prohlásil, že je připraven spolupracovat se všemi stranami a že země potřebuje jednotu.
Parlamentní volby na přelomu června a července ve Francii vyhrála levicová koalice Nová lidová fronta, ale nezískala většinu v Národním shromáždění. Druzí skončili Macronovi centristé a třetí krajně pravicové Národní sdružení Marine Le Penové a Jordana Bardelly.
Hledání premiéra bylo hledáním osobnosti, která by proti sobě neměla většinu v parlamentu. Ve francouzském systému vlády nežádají parlament o důvěru, většina poslanců může však kabinet odvolat.
Prezident Barniera "pověřil sestavením vlády národní jednoty, která bude sloužit zemi a francouzskému lidu", uvedl Elysejský palác v prohlášení. Macron se během konzultací předem "ujistil, že premiér a budoucí vláda budou splňovat podmínky, aby byli co nejstabilnější a měli šanci spojit co nejvíce lidí," dodal podle AFP prezidentský úřad.
Nový premiér v prvním projevu v úřadě po boku se svým předchůdcem Gabrielem Attalem prohlásil, že je připraven spolupracovat se všemi stranami, které ukáží dobrou vůli, a že je třeba respektovat všechny politické síly v zemi. Jedním z hlavních úkolů jeho vlády prý bude pomoci lidem, kteří vnímají "nespravedlnost a mají pocit, že byli opuštěni".
Bardella po jmenování Barniera uvedl, že ho jeho strana bude soudit až podle zahajovacího projevu. Le Penová prohlásila, že RN se určitě nebude podílet na Barnierově vládě. Představitel krajní levice Jean-Luc Mélenchon hovořil o "ukradených volbách", kdy byl premiérem jmenován řadový člen strany, která skončila v hlasování poslední. Představitelé Macronovy strany Obnova (Renaissance) uvedli, že nebudou automaticky proti, ale jejich souhlas také není předem daný, píše server listu Le Monde. "Popření demokracie dosáhlo svého vrcholu," napsal zase šéf socialistů Olivier Faure.
Novému šéfovi francouzské vlády gratuloval německý kancléř Olaf Scholz a britský premiér Keir Starmer. Sociálnědemokratický kancléř Barnierovi v dopise napsal, že se těší na pokračování spolupráce obou zemí, které jsou "spojeny mimořádným způsobem - dva silní partneři v srdci Evropy". Labouristický britský premiér rovněž hovořil o velmi silných vztazích s Francií a popřál svému protějšku hodně štěstí v nové roli.
Barnierovy zkušenosti z brexitových vyjednávání nepřímo připomněla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. "Vím, že Michel Barnier má na srdci zájmy Francie a Evropy, jak dokládá jeho dlouholetá zkušenost," uvedla německá politička.
Na společnou práci v Bruselu poukázal i někdejší předseda Evropského parlamentu a současný šéf italské diplomacie Antonio Tajani. Podle nynější předsedkyně Evropského parlamentu Roberty Metsolaové dokázal Barnier na všech dosavadních postech, že je dobrým vůdcem a má vizi.
Barnier má ekonomické vzdělání a vedle mnoha ministerských postů byl v letech 2010 až 2014 evropským komisařem pro vnitřní trh. Tyto zkušenosti se mu teď podle komentátorů budou hodit při prvním velkém úkolu, který ho čeká na domácí půdě. Nová francouzská vláda totiž musí do 1. října poslancům předložit návrh rozpočtu na příští rok.
Barnier, který se stal nejstarším premiérem Francie, v čele vlády vystřídal pětatřicetiletého Gabriela Attala, který byl naopak nejmladším šéfem vlády. Vedl ji osm měsíců, z toho jedenapadesát dní v demisi.
