Riga - Lotyši 18. února rozhodnou v referendu, zda vedle lotyštiny bude i ruština druhým státním jazykem.
Vrací se tak znovu problém, který rozděluje populaci pobaltské republiky na dvě části. Lotyšů je v zemi zhruba 60 procent, etnických Rusů 40 procent.
Velká část Rusů by ruštinu jako druhý státní jazyk uvítala a právě ona referendum iniciuje. Většině Lotyšů se to ovšem nelíbí a chtějí, aby se Rusové, trvale usídlení v republice, naučili její hlavní jazyk.
Návrh referenda iniciovala strana Centrum shody, kteru volí hlavně Rusové. Vyhrála loňské volby, ale nezískala partnery k vytvoření vlády, a musela tak uvolnit místo pravicové koalici.
Vláda referendum odmítá, premiér i prezident jsou proti. Ale aktivistům se podařilo sehnat dost podpisů, takže se uskuteční.
Ruská populace pochází z přistěhovalců, kteří se do Lotyšska stěhovali v době, kdy republika byla nedobrovolně součástí Sovětského svazu. Rusové žijí hlavně ve městech.
V metropoli Rize tvoří 42 procent obyvatel, ve druhém největším městě Daugavpilsu dokonce přes padesát procent.
Starosta Rigy Nil Ušakov je etnický Rus, nominovaný stranou Centrum shody, kterou volí hlavně Rusové. Přesto se těší značné oblibě, podle posledních průzkumů jsou s ním spokojeny zhruba čtyři pětiny Rižanů.
Sám Ušakov vyzývá lidi, aby se referenda zúčastnili. Nevěří sice, že návrh projde, ale podle jeho představ by měl na problém upozornit a přiblížit jeho řešení nějakou formou kompromisu.
"Je jasné, že lotyština zůstane i po referendu jediným státním jazykem. Ale může být zvolen kompromis, například přiznat ruštině status uznávaného jazyka menšiny," uvedl starosta.
Někteří Rusové si stěžují, že používáni ruštiny je omezováno ve školách. Naopak ministr dopravy Kaspars Gerhards loni odkráčel ze studia ruskojazyčné televize TV5, když nepřistoupil na výzvu moderátora, aby byl rozhovor veden v ruštině.
Samotné Rusko snahy lotyšských Rusů o zrovnoprávnění ruštiny podporuje, Moskva i Riga se však v posledních letech řídí hlavně snahou zbytečně vzájemné vztahy nehrotit.
